…pro Váš lepší zítřek
Příprava do 1. třídy v klidu a s nadhledem. Co nevynechat?
i
Nástup do první třídy

Příprava do 1. třídy v klidu a s nadhledem. Co nevynechat?

Máte doma budoucího prvňáčka? Sepsali jsme oblasti, které by měl nastávající školák ovládnout. Ideálně pak, kdyby je měl zažité. A nemá-li? Nevadí – do září času dost. Jestli ho pracovní listy od učitelek z mateřské školy nechávají chladným, zatímco vy už začínáte nervačit, uberte plyn. I když všechno nepůjde hned, jste na to dva. Vy a potomek. Nespoléhejte jen na přípravu ze školky, mrkněte na naše tipy a pusťte se do prvního „učení“ společně.

Mgr. Lucie Vařechová,
25 června 2020 10 minut čtení


Petrovi je šest let. Vlastně téměř sedm. V září nastoupí do první třídy a rozloučí se s tím krásným – a úplně bezstarostným předškolním věkem. Kdy téměř nic nemusel a hlavně si hrál. To se má ale jednou provždy změnit a on se na to už teď netěší. Přece od starší sestry ví, že ho čekají úkoly – co mu možná nepůjdou! – a hlavně, bude muset v té velké budově s nápisem Š K O L A hrooozně dlouho vydržet. Zvládne to vůbec? Vždyť se tatínek kolikrát rozčiluje, když mu sestra ukáže notýsek se známkami. Čeká ho to samé?

Není to jen o chuti „učit se“

Děti se přirozeně učí napodobováním. V předškolním věku jsou jako houby – po stránce mentální i sociální. Vývoj je to z části dynamický, z části pozvolný. Někdy se zdá, jako by se dlouho nic nedělo a ze dne na den udělá potomek mílový skok. Jak by řekly naše babičky, v hlavičce mu sepnuly ty správné okruhy. Proto není dobré posuzovat školní zralost jen z pouhého zájmu předškoláka o „školní“ výuku. Totéž dítě může cokoli spojeného s „učením“ přijímat s nechutí (např. kvůli negativním odezvám svého okolí) a přesto samotná cvičení a úkoly zvládat s přehledem.

Netěší se do školy? Nezoufejte. Takový prozatímní postoj nemá nic společného s tím, jak mu nakonec učení půjde. Nebo jak se do nového kolektivu zařadí. I kdyby první den v lavici obrečel, za měsíc už může chodit s radostí. A ještě být paní učitelkou chválen.

Nedémonizujte školu, ani nepěstujte přehnaná očekávání

Každý z nás vzpomíná na léta školou povinná jinak. Nejspíš se shodneme v tom, že byly dny lepší a dny horší. Vlastní prožitky jsou nepřenositelné – a v tomhle ohledu bohudík! Zápasili jste s matikou a nebavilo vás čtení? Resp. čeština? Nesnášeli jste fyziku a chemii, ale matika byla fajn? Šikanoval vás spolužák? Anebo jste vším tím nějak propluli, takový zlatý střední proud, a nevidíte důvod k obavám? Nepřenášejte své negativní, ale ani přehnaně pozitivní zkušenosti na dítě.

Jeho zkušenost může být časem obdobná, ale vnímání velmi pravděpodobně jiné. To je totiž ovlivněno jak událostmi a okolnostmi, tak osobnostním typem každého z nás.

Nástup do první třídy

Nic ho nezajímá. Zvládne nástup do školy?

5 minut čtení

3 okruhy školní připravenosti

Konec mudrování. Jak zjistit, je-li dítě na školu tzv. zralé? Psychologové spatřují onu zralost v připravenosti:

  • sociální,
  • psychické a
  • fyzické.

Připravenost sociální

Pětiletý Patrik plakal kdykoliv ho tatínek vedl ráno do školky. Místo, aby se mezi dětmi zklidnil, řev v převlékárně ještě zesílil. I mnohem menší děti zvládly to, s čím bojoval on. Otec byl po těchhle eskapádách už netrpělivý a podrážděný. Kdo by se mu divil? „To seš kluk?!? Okamžitě toho nech! Za chvíli půjdeš do školy, a to mi tam budeš dělat takovou ostudu jako tady? Každý se ti bude smát!“ Křikl na něj (nebo to tak Patrikovi aspoň znělo do oušek) v šatně plné dětí. Nato se Patrik rozeštkal ještě víc.

Sociální připravenost má velký podíl na motivaci a školních prožitcích. Na první pohled ale nemusí být poznat, proč se dítě chová vzhledem ke svému věku sociálně nepřiměřeně.

Těžko soudit, co bylo skutečným důvodem Patrikova stezku. Jestli jeho odloučení od maminky, kterou nedobrovolně každé ráno opouštěl, fakt, že rodiče spolu téměř nemluví – nebo na sebe křičí, jeho touha být sám, anebo to, že se mezi dětmi a učitelkami zrovna necítil? Vždyť by byl nejraději zalezlý za pohovkou, nerušeně si prohlížel obrázkové knížky o světě, listoval encyklopedií plnou zvláštních zvířat a pročítal nadpisy kapitol! Oproti ostatním dětem už uměl sám od sebe číst a rád si svou novou dovedností začínal krátit čas.

Školák by měl:

  • zvládnout odluku od rodičů,
  • respektovat jiného dospělého,
  • ovládnout své chování, např. místo vzteku a agrese umět věc vyřešit domluvou,
  • být schopen setrvat i u nezáživné činnosti.

Projevem sociální nezralosti jsou naopak:

  • potíže s odloučením,
  • výrazné negativní reakce na drobný neúspěch,
  • nesamostatnost,
  • čekání na přesné nebo opakované pokyny,
  • nezvládnutí komunikace s dětmi a dospělými, neschopnost vyjádřit svůj názor či potřebu, anebo neschopnost vysvětlit jinému situaci,
  • nedodržování pravidel.

Chcete dítěti pomoct? Mluvte spolu o tom, jak se cítíte. Jaké pocity máte a jak se s nimi vyrovnáváte. Nechejte potomka, ať vykládá on. Poskytněte mu vodítko jak to, co cítí, správně rozklíčovat. Učte ho porozumění sobě samému i ostatním. Neméně důležitá je samostatnost – při práci na úkolech, ale také při sebeobsluze a péči o své věci. Pokud jste doteď dělali vše za něj (dobře, možná téměř vše), je čas toho zanechat. Veďte potomka ke spolupráci s jinými dětmi, hrajte s ním kooperativní hry, posilujte jeho zdravé sebevědomí.

Nástup do první třídy

Mýty před vstupem do 1. třídy

6 minut čtení

Připravenost psychická

Aneb souhra potenciálu poznávacích funkcí a úrovně zrání centrální nervové soustavy. Naše babičky by možná řekly: „kde nic není ani smrt nebere“. Ale vezměme to pozitivně. Vývoj centrální nervové soustavy je individuální záležitostí (ostatně, co v životě není?). Její rozvoj závisí na čase a mnoha dalších faktorech. Nečekejte, že dítě „uzraje“ na školu samo – rozvoj percepčních dovedností je třeba trénovat a někdy méně, někdy více jim pomáhat.

Skvělým pomocníkem pro trénink poznávacích funkcí jsou pracovní listy s úkoly pro předškoláky a děti mladšího školního věku.

Koupit pro dítě časopisy a sešity, ne-li dokonce knihy s předškolní přípravou, není žádný problém. Narazíte na ně v každém slušnějším knihkupectví. Fůra je jich dostupných ke stažení zdarma také na internetu. Vlastně je jich už takové množství, že nemáte-li doma génia, který si se vším poradí sám od sebe, můžete se v moři možností snadno utopit. Nebo se aspoň pěkně nalokat. Co je to důležité? Co by měl předškolák skutečně znát a co ještě umět nemusí?

Před nástupem do 1. třídy se zaměřte na nácvik následujících oblastí:

  • zrakové vnímání
    • rozlišování barev – základní, doplňkové, odstíny,
    • figura a pozadí – umět najít předmět ve změti jiných (vyhledávejte objekty na obrázcích, nechejte si donést konkrétní věc ze skříně nebo z ledničky),
    • rozlišování shodných a rozdílných tvarů – velké problémy způsobují reverzní tvary: b-d-p-q; k-h; m-n; 6-9,
    • zraková analýza a syntéza – spojit části do celku a rozložit celek na části (ideální na trénink je puzzle),
    • zraková paměť – umět si zapamatovat, co a kde bylo na obrázku (zkuste hru Dobble nebo pexeso)
  • sluchové vnímání
    • rozlišování, z které strany slyším zvuk, pochopení, o čem je příběh jen z poslechu, nikoliv z obrázků,
    • rozpoznání zvuků: tekoucí voda; pískající konvice; ťuknutí lžící o talíř…
    • rozlišení shodně a jinak znějících slov (vosa-kosa; kosa-koza; dům-rum; ještě-jistě),
    • správné roztleskání slov na slabiky a určení jejich počtu,
    • na jaké písmeno slovo začíná – na jaké končí?
    • procvičování paměti různými básničkami a rýmovačkami
  • orientace v prostoru a v čase
    • rozlišení pojmů: nahoře-dole; vpředu-vzadu; vpravo-vlevo,
    • dobré rozlišování významu předložek: na; pod; nad; v; zpod…,
    • rozlišení fází dne: ráno; dopoledne; poledne; odpoledne; večer,
    • rozlišování: včera; dnes; zítra + dny v týdnu,
    • umět seřadit obrázky podle posloupnosti příběhu
  • předmatematické operace
    • řazení předmětů podle velikosti; určení kde je více a kde méně
    • třídění podle velikosti, tvaru a barvy,
    • určení, který předmět nepatří do skupiny předmětů a proč,
    • ovládnutí dopočtu do šesti (i s pomocí prstů)
  • řečové dovednosti
    • výslovnost R a Ř ještě nemusí být zvládnutá, ostatní ano,
    • rozvinutá slovní zásoba,
    • schopnost vyjádřit myšlenku, popsat děj příběhu,
    • nahrazovat agresivní chování řečovým vyjádřením – popisem emocí

Nácviku předškolních dovedností věnujte denně zhruba 15 minut. Není účelem dítě „dusit“ a sebe i jej stresovat. Spíš jej motivujte a podporujte.

Rozvoj myšlení

Vnímáš? Vnímám! Vítejte v pekle dětské percepce

6 minut čtení

Připravenost fyzická

Tu je třeba brát trochu s rezervou. Každý máme jiné fyzické předpoklady, jiné geny. Malý školák by měl být přiměřeně silný (rozumějte: aby unesl školní brašnu) a neměl by vyžadovat odpolední spánek. Měl by se umět o sebe postarat, obléct se, připravit si věci k vyučování, zapnout si zip… Pracujte spolu na rozvoji jemné a hrubé motoriky.

Jak u dítěte posílit manuální zručnost:

  • trénovat samostatné oblékání, svlékání, skládání věcí,
  • učit dítě vázat uzel a mašli (aby si mohlo zavázat tkaničky bot),
  • nebránit se drobné pomoci v domácnosti jako je utření prachu, vysání koberce apod.,
  • stavění Lega (nikoliv už Lega Dupla),
  • do spektra činností vsunout grafomotorické cviky na rozvolnění ruky; trénování správného úchopu psaních potřeb.

K posílení tělesné obratnosti může sloužit:

  • trénink samostatné chůze do schodů a ze schodů,
  • jízda na koloběžce a kole,
  • pravidelná návštěva bazénu,
  • běhání, skákání, překonávání překážek, házení a chytání míče, stoj na jedné noze apod.,
  • náročnější sporty jako je lyžování, bruslení nebo plavání.

Ať už se vrhnete na rozvoj kterékoli oblasti, činnosti střídejte. Často vše usnadní zbudovaný režim – přípravě se věnovat každý den zhruba ve stejnou hodinu. Vypněte televizi, ať máte doma klid a… směle do toho.

13

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Pokračováním souhlasíte s podmínkami.