facebook pixel
Mýty před vstupem do 1. třídy
Pro rodiče

Mýty před vstupem do 1. třídy

Co rodiče trápí a čeho se obávají? Vyvarujte se výchovných chyb plynoucích z neznalosti – tyto mýty straší české rodiny zcela zbytečně.

6 min na čtení, 


Dítě by se nemělo podporovat v zájmu o vlastní čtení a počítání. Na to má čas až ve škole.

Ale kdeže. Hned v začátku rozlišme cílené učení předškoláka (drcení písmen, slabik, čísel, …), praktikované některými rodiči, od podpory vlastních intelektuálních zálib mladého človíčka. Na memorování učiva má jistě dítko času dost. Zato podpořit přirozenou touhu chápat, rozumět a vědět, není třeba odkládat. Naopak platí, čím dříve, tím lépe.

Jinými slovy, pokud dítko z vlastní vůle a ctižádosti před nástupem do 1. třídy školní vědomosti nasaje, zaslouží si ocenění – a také pochopení. Je až s podivem, kolik rodičů v obavě z obligátního „a co bude dělat ve škole?“ na zvídavé dotazy svých ratolestí odpovídá slovy „na to máš ještě čas“, případně „to se budeš učit až ve škole“. Přitom pomíjí možnost, že dítě na osvojení dané vědomosti dozrálo právě tady a právě teď.

Čtení, psaní a počítání v předškolním věku – co jejich potlačováním hrozí?

Průměrné dítě neexistuje. Některé děti se vyvíjejí rovnoměrně, jiné skokově. A některé zcela nerovnoměrně.

To znamená, že v sociálních dovednostech mohou odpovídat věku 4 let, zatímco v chápání matematiky strčí do kapsy i třeťáka – přitom v pouhých 6,5 letech. Podle psychologů jsou tyto výkyvy dokonce stále častější. A teď si vezměte útrapy takového dítka, které by bylo nuceno řekněme do fotbalu, zatímco by si rádo v koutku četlo a počítalo příklady. Přijde vám to jako sci-fi?

Podporu postrádající intelektové zájmy dítěte mohou podle některých metod zaměřených na výzkum intelektu a jeho rozvoje vést až k menší tvorbě synapsí (vazeb) mezi neurony, nacházejícími se v mozkové tkáni. Dítě přichází na svět s více než 100 miliardami neuronů, které se mohou vzájemně propojit více než miliardu synapsí. Přitom ¾ z nich vznikají do věku 6-7 let, zhruba tedy do nástupu do školních lavic.

Chcete chytré dítě? Nebraňte mu v získání vědomostí

Zatímco počet neuronů, s nimiž přicházíme na svět, nemůžeme ovlivnit (jsou závislé čistě na genetice), počet utvořených synapsí mezi neurony významně závisí na okolním prostředí. Pokud si právě kladete otázku, jak tvorbě synapsí napomoci, zjistěte si více o projektech Mensa NTC learning nebo Fort IQ. Obecně ale platí: chce-li se dítě něčemu naučit, podpořte jej. A je jedno, zda jsou mu 3 roky nebo 6.

Děti umějící číst, psát a počítat před vstupem do 1. třídy jsou výplodem ambiciózních rodičů.

Toto tvrzení nemůže být více vzdálené od pravdy. Jistě, ambiciózní rodiče učící předškolní děti školním vědomostem tu byly a budou. Zkuste nicméně „nepřipraveného“ předškoláka naučit číst, psát, nebo počítat. Se zklamáním a prolitými slzami se nejspíš potážete. K těmto kognitivním procesům musí dítě vývojově dozrát. A některé k nim uzraje ve 3 letech a jiné až v 7.

Jak se děti samy učí číst a psát

Zatímco se některé ptají na písmena (někdy ve velmi raném věku), u jiných jejich zájem rodiče zprvu ani nerozpoznají. Dítě je pak zcela vyvede z míry tím, když přečte své první slovo či celou větu. Jiná skupina dětí si naopak jako první osvojí psaný projev. Velmi malé procento populace začíná číst již kolem 3. roku života – jedná se tzv. o časné čtenáře, kteří mohou být zároveň nadanými (či mimořádně nadanými) dětmi.

Většina dětí před nástupem do 1. třídy umí číst.

Vyučující prvňáčků mívají ve třídě maximálně 1-3 čtenáře. Někdy žádného. Přitom ani ne všichni obsažení v těchto počtech zvládnou v první třídě skutečně plynule číst. Smutnou realitou je spíše opak – děti nechápající přečtený text ani ve druhé či třetí třídě

Na tom, že předškolák poznává čísla do tisíce, sčítá velká čísla, umí násobit a případně i dělit není nic zvláštního.

Toto opravdu není obvyklé. Standardním učivem první třídy jsou početní operace sčítání odčítání do dvaceti. Násobení, případně dělení, je probíráno ve druhé až třetí třídě. Máte-li doma početního šikulu, nepodceňujte jeho schopnosti (a možná také trochu odlišné vnímání světa). Může se jednat o tzv. nadané dítě. Více informací včetně „typických“ charakteristik dítěte s rozumovým nadáním naleznete na webu Nadané děti (odkaz zde). Pokecat s ostatními rodiči stejně atypických dětí máte možnost ve stejnojmenné FB skupině.

Když dítě v 1. třídě umí něco navíc, ve 2. nebo 3. třídě se beztak srovná s ostatními.

Může, ale nemusí. Některé děti vynikají myšlením natolik atypickým (přemýšlí v souvislostech, velmi brzy chápou vztah příčiny a následku, excelují v analytickém a divergentním myšlení), že do běžného školního kolektivu nikdy zcela „nezapadnou“. Jiné se naučí nevyčnívat a některé možná na vzdělávací proces zcela rezignují.

Nedostatečná podpora ze strany rodiny či pedagogů je demotivuje.

A jak už to tak bývá, rozvoj myšlení a schopností některých, spolužáci v určitém věku přirozeně skutečně doženou.

Máte doma dítě, jehož vědomosti a schopnosti přesahují pomyslný průměr? Navštivte s ním pedagogicko-psychologickou poradnu (PPP), kde vám v jeho dalším rozvoji poradí a možná škole doporučí individuální vzdělávací plán (IVP).


Zdroje:

  • Intelektová stimulace dětí v raném věku (prezentace) [online], deti.mensa.cz, dostupné z: link
  • Časní čtenáři [online], nadanedeti.cz, dostupné z: link
  • Nadané děti potřebují podporu okolí. Za štěstím jdou svojí cestou [online], denik.cz, dostupné z: link
  • Individuální vzdělávací plán, [online], cs.wikipedia.org, dostupné z: link
12

Líbí se vám tento článek?
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a už Vám nic neunikne!

Newsletter

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Budete-li nadále prohlížet náš web, předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.   V pořádku