Vnímáš? Vnímám! Vítejte v pekle dětské percepce

Co kdybyste objevili lék, který vašim (před)školákům umožní rozvinout své schopnosti a zbaví je problémů se čtením a psaním ještě dříve, než nastanou? Nečekejte žádnou zázračnou tinkturu ani čarovnou piluli. Dnes se dozvíte, jak dětské trable s učením překonat vcelku „primitivním“ souborem her a aktivit. Lehce a bezbolestně.

Těšíte se? Pojďme si hrát.

Vstup do paláce dětské mysli. Zadejte kód

Tím pomyslným by mohla být právě percepce – což není nic jiného než „vnímání“. Které, prostřednictvím 5 základních smyslů, roztáčí ono úžasné soukolí našeho vědomí. U předškoláků, prvňáků i druháků hrají zásadní roli právě ty, na kterých nejvíce závisí rozvoj čtení a psaní. Tedy? Zrakové a sluchové smysly.

Máte doma školáka, který zápasí se čtením? Nenechte si ujít článek s takřka detektivní zápletkou a odpověďmi na zvídavé otázky:

Přečteno? Jedeme dál.

Trénink zrakové percepce… co skryto bývalo, viděti jest

Zrakové vnímání se vyvíjí od narození a jeho poruchy v předškolních věku mohou vést k obtížím při nácviku čtení. Proto je rozvoj zrakové percepce v útlém věku tolik důležitý. Napadlo vás někdy, proč je po dítěti před nástupem do školy vyžadováno správné rozpoznávání barev a odstínů, a jejich pojmenování?

Vždyť spousta chlapů nerozezná růžovou od fialové ani v dospělosti, navíc o klucích se beztak říká, že jsou v tomhle (a spoustě dalších věcí) trochu pomalejší, proč to hrotit…?

Proč. Právě kvůli… čtení. Poznávání barev (a tvarů) je dokonce zařazeno mezi nápravná cvičení u dětí s poruchami učení a opožděným vývojem zrakového vnímání.

Vida, vidouc, vidouce – co s ratolestmi cvičit?

Samo sebou ne jazykové přechodníky, ale zrakové vnímání. Přistupte k nácviku jako ke hře. Zapojte více smyslů, nejen zrak. Nechejte dítko obtahovat tvary prstem, kreslit si obrazce ve vzduchu, využijte hrubou motoriku – třeba chozením po stuze položené na podlaze. Buďte kreativní.

Co trénovat:

• rozlišování tvarů a barev – nejprve základní barvy (červenou, zelenou, modrou), potom doplňkové a na závěr odstíny (světlá/tmavá), obdobně s tvary: od jednodušších (kruh, čtverec, trojúhelník) ke složitějším (obdélník, ovál);
• nalezení odlišného obrázku v řadě – dítě kolem 3. roku obvykle rozpozná obrázek výrazněji jiný, mezi 4. a 5. rokem odliší obrázek lišící se detailem a zhruba mezi 5. a 6. rokem rozliší i ten, lišící se vertikální polohou (zvládne třeba najít „k“ v řadě d m n k t m a k b ?);
• zrakovou analýzu a syntézu – máte doma puzzle? Asi určitě… předškolák by měl zvládnout alespoň 20dílkové. A co dřevěné kostky s obrázky? Paráda. Vezměte také starou pohlednici, rozstříhejte ji na několik větších částí, ať si malý šikula skládá;
• zrakovou paměť – hrajte pexeso, domino, navlékejte si korálky v uspořádaných barevných sekvencích, hledejte konkrétní písmeno v chumlu jiných, atd;
• odlišení figury od pozadí – posílejte dítě pro potraviny do ledničky a do spíže. Našel co měl? Cvičte spolu rozpoznání přes sebe nakreslených obrysů zvířat, písmen, číslic;
• rozlišení reverzní figury – tady jde o častou záměnu číslic 6 a 9 podle roviny horizontální nebo písmen b a d podle roviny vertikální. Nechejte dítě podtrhávat skupinu písmen ve větší skupině, např. hledat „ad“ v „kad ado ba aa bad dab kad“ apod.
• nácvik očních pohybů při čtení – zkuste lehké cvičení: Jaký předmět je první na řádku? A jaký poslední? Kde je vlevo a kde vpravo? A co třeba kladení předmětů podle diktátu? Třeba: první dej žlutou pastelku, za ní modrou, tři zelené a jako poslední červenou;
• zrakový postřeh – třiďte… nejen odpad… ale taky knoflíky nebo jiné předměty podle vícero kritérií. Cílem je co nejdříve najít např. kulatý 4dírkový knoflík apod.

Nácvik usnadní i všemožné dětské časopisy (Méďa Pusík, Puntík, Sluníčko…)

Trénink sluchové percepce… když jehlu spadnout neslyšeti

Kvalita rozlišování okolních vjemů sluchem má velký vliv zejména na nácvik psaní. Není vyloženě nutné, aby dítě hlásku dobře vyslovilo – ale k tomu, aby ji správně napsalo, ji potřebuje patřičně slyšet. Respektive rozlišovat sluchem. Teprve pak pozná, jestli ve slově MYSLIVEC napsat L nebo R, zda je řeč o MISCE nebo MYŠCE, anebo čas UBÝVÁ místo UBÍHÁ apod.

Schválně, napadlo vás někdy, proč učitelky v mateřské škole učí děti poznávat předměty podle zvuků? Rozeznávat chrastění klíčů, tikot hodin, šustění papíru…

Je to zábava – a výplň času – co s těmi prcky pořád dělat?

Jasně. Ale je to také tříbení sluchu, nácvik sluchové percepce. Aby dítě jednou kvalitně rozlišovalo slyšené hlásky a korektně psalo.

Slyše, slyšíc, slyšíce – cvičením k mistrovství

Co doma trénovat:

• naslouchání – čtěte svému robátku a vyprávějte mu – a pak se ptejte, co si ze slyšeného pamatuje. Pozná zvířata podle charakteristických zvuků? A co třeba hudební nástroje?
• sluchovou paměť a rozlišování – zapamatuje si dítě větu o 5 a více slovech, které řeknete? Dokáže oddělit jednotlivá slova ve větě jen poslechem?
• vnímání rytmu a jeho reprodukci – zvládne vyťukat melodii, kterou slyšel? Rytmus můžete trénovat např. chůzí a poskoky.

Je to vše? Zdaleka ne.

Problematika dětské percepce je detailně rozpracována v řadě závěrečných pracích vysokoškolských studentů. Její komplexnost se odráží i v mnoha publikacích určených pro rodiče předškoláků a učitele mateřských škol.

Spoustu rozmanitých úkolů najdete v chytrých knihách a pracovních sešitech.

Nejen zrak a sluch, ale i čas

Věděli jste, že na kvalitu čtení a psaní nemá v dětském věku vliv jen zrak a sluch, ale i schopnost vnímat čas? Přečtěte si o spletitých souvislostech mezi nimi v článku…