Snaha o co nejlepší výsledky v mnoha ohledech provází v moderní společnosti život téměř každého z nás. Tato snaha se však může snadno vymknout kontrole. V čem tkví úskalí perfekcionismu? Týká se tento problém i vás? A pokud ano, jak s ním můžete bojovat?
Uč se, ať to v životě dotáhneš daleko.
Obklopuj se jen lidmi, kteří ti dokážou něco dát.
Chceš mít perfektní postavu? Pak musíš vždy přesně vědět, co jíš.
Věty, které již od malička slýcháme ze všech stran. Svět nás tlačí k úspěchu na každém kroku. Formuje naše smýšlení. Dává nám najevo, že kdo se vymyká nastavenému vzoru, ten nežije plnohodnotný život. Neustále nám nastavuje zrcadlo a poukazuje na to, co bychom měli dělat lépe. A tak všichni chceme být perfektní, úspěšní, bohatí, krásní, vědět, za čím si stát, mít na všechno názor a mít odvahu jej tvrdě prosazovat. Jenže všechno má své meze. A i ona snaha o dokonalost na ně dříve či později narazí.
Je perfekcionismus problém?
Perfekcionismus se jeví jako chvályhodná vlastnost. A na snaze dělat věci co nejlépe není rozhodně nic špatného. Existuje ale tenká hranice mezi zdravou ctižádostí a nezdravým úsilím za každou cenu zvládnout nedosažitelné. A protože nikdo z nás není dokonalý, snaha oné dokonalosti dosáhnout se postupem času může stát obrovským a tíživým břemenem.
Perfekcionistou je ten, kdo tak dlouho leští již stokrát naleštěné zrcadlo, až na něm udělá další šmouhy. Tak dokonale trénuje hru na klavír, až se z emotivní písně vytratí její kouzlo. Tak dlouho překresluje svůj obrázek, až v papíru udělá díru. A tak se příště z obavy, že zase vše pokazí, podobné činnosti raději úplně vyhne.
Nedosažení stanovených cílů vede u člověka bojujícího s perfekcionismem ke zklamání, pocitům selhání, méněcennosti, ale také k přehnaným reakcím na jakoukoliv konstruktivní kritiku či k pomlouvání a nepřiměřenému kritizování ostatních. Perfekcionisté obvykle trpí vlastní nedokonalostí a zároveň od sebe vinou příliš vysokých nároků odhánějí i své přátele. A tak mnohdy skončí jako smutní, zklamaní a úzkostní lidé, kteří nerozumí tomu, proč s nimi nechce mít nikdo nic společného.
Je to i váš případ?
Možná nyní přemýšlíte, zda se snaha o vynikající výsledky nevymkla kontrole i vám. Jak poznáte, jestli patříte k perfekcionistům? Rozpoznat, zda jde ve vašem případě ještě o zdravou ctižádost, nebo o marnivou honbu za dokonalostí, nemusí být vůbec snadné. Přesto existuje několik základních rysů, které jsou pro perfekcionisty typické a které vám pomohou odhalit, zda máte s náhledem na vlastní chyby problém.
Jste-li perfekcionisté, pravděpodobně na vás pasuje hned několik z následujících výroků:
- Máte problém být poté, co dosáhnete určitého cíle, spokojení s výsledkem vlastní práce.
- Ve skrytu duše tušíte, že na dosažení vytyčeného cíle pracujete až příliš tvrdě. Snažíte si to ale nepřipouštět.
- Cítíte frustraci, úzkost nebo depresi, když se snažíte splnit úkol, který jste si dali.
- Moc vám záleží na tom, co si o vás myslí ostatní.
- Pokud někdo vysloví kritiku na váš účet, nedokážete se přes to přenést.
- Obáváte se úkolů, které jsou před vámi. Ze strachu se do nich raději ani nepustíte.
- Na ostatních máte tendence vidět spíše chyby. Vidíte-li v někom svou konkurenci, snažíte se ho obvykle vlastní kritikou nadobro zničit.
- Těší vás, když se druhým něco nepovede, nebo když jsou jejich výsledky horší než vaše.
- Často vás zaplavuje nejistota, obavy a výčitky svědomí, že jste něco zanedbali nebo nezvládli.
- Bojíte se, že vás druzí nepřijmou.
Našli jste se v některých z těchto charakteristik? Nebo si nyní naopak říkáte, že se vás perfekcionismus netýká, protože jsou ve vašem životě přece stále ještě oblasti, ve kterých jste jednoznačně bohémové? Vždyť vám přece nevadí, když vám na kuchyňské lince zůstane celý den ležet špinavé nádobí. Nebo s vámi nic nedělá ani to, že se vydáte na delší cestu s poloprázdnou nádrží. To ale ještě nutně nemusí znamenat, že perfekcionismus není váš problém. Může se totiž projevovat jen v některých oblastech života nebo výhradně u činností, na kterých vám z nějakého důvodu záleží více než na jiných.
Perfekcionismus je převlečený strach. Člověk, který má obavy z neúspěchu, se některým činnostem raději nadobro vyhýbá – jen proto, aby je náhodou nepokazil.
Jak snahu o dokonalost ovládnout
Lékem na perfekcionismus není apatie ani lenost. Být houževnatý a pracovitý je pro náš život prospěšné. A ne nadarmo se říká, že práce šlechtí. Stejně jako není škodlivé dávat si přiměřené a splnitelné cíle. Bojovat s perfekcionismem tím, že raději nebudete nic dělat, tedy rozhodně není tou nejlepší cestou. Připravte se na to, že změnit své uvažování a přenastavit vzorce, podle kterých jste byli doposud zvyklí se chovat, nebude snadné. Rozhodně to ale není nemožné.
Abyste se zbavili perfekcionismu, neobejdete se bez určité míry rozumnosti a pokory. Rozumnost vám pomůže neklást si příliš vysoké cíle a mít na sebe i na druhé splnitelné nároky. S pokorou si zase snáz uvědomíte vlastní omezení, která vám mohou bránit v činnostech nebo způsobu dosahování cílů, které jsou možná pro druhé lidi ve vašem okolí zcela samozřejmé.
Neubližujte sami sobě
Chcete-li mít svou touhu po dokonalosti pod kontrolou, budete potřebovat také sebeovládání. Nenakládejte si na svá bedra více, než jste schopni zvládnout. Učte se smířit se s tím, že ne vše bude hotové hned a bez chyby. Pokud se vám něco nepodaří, neberte to jako životní prohru. Pokuste se oprostit od strachu. Chyby dělají všichni. Selhání tedy neznamená, že nejste dost dobří. Učte se mít dobrý pocit z toho, že jste věci udělali nejlíp, jak jste mohli. A netrapte se tím, že to mohlo být ještě lepší.
Více informací o tom, co vám pomůže zbavit se při plnění povinností úzkosti, jsme psali v článku:
Postoj, který vám pomůže vypořádat se se stresem
|5 minut čtení
Snažte se získat životní nadhled. Díky němu si uvědomíte, že svět se netočí jen kolem vás. Ostatní lidé mají dost práce sami se sebou a většinou nemají potřebu sledovat vás na každém kroku. Perfekcionismem škodíte především sami sobě.
Na kritiku ostatních se snažte nahlížet pozitivně. Názor lidí, kteří vás kritizují jen pro zábavu nebo kvůli vlastnímu nízkému sebevědomí, hoďte za hlavu. A na konstruktivní kritiku se pokuste začít dívat jako na skvělý způsob, jak svou osobnost zlepšovat. Ten, kdo za vámi přijde, aby vám dal radu, to obvykle dělá proto, že mu na vás záleží. Nesnažte se proto hned vidět vše černě. Raději začněte na konstruktivní kritice stavět a použít ji jako odrazový můstek ke zlepšení své osobnosti.
Pokud se vám něco nepodaří, neberte to jako životní prohru. Raději se učte mít dobrý pocit z toho, že jste věci udělali nejlíp, jak jste mohli.
Dejte tomu čas
Máte-li sklony k perfekcionismu, pravděpodobně nyní toužíte se svým problémem co nejrychleji skoncovat. Připravte se ale na to, že spolu s prvními pokusy přichází často také zklamání. Ke změně přístupu k vlastním chybám a k sobě samým potřebujete čas. Radujte se z maličkostí. Každý malý pokrok je na cestě ke zbavení se strachu z nedokonalosti krůčkem správným směrem.
Touhy po dokonalosti se můžete zbavit i vy
Vnitřní tlak, který jako perfekcionisté zažíváte a který vás pravděpodobně doprovází na každém kroku, je pro vás nejspíš mnohdy nesnesitelný. Stejně tak může být ale obtížné tolerovat vaše výkyvy nálad, pocity zklamání a deprese i pro vaše okolí. Radostnou zprávou však je, že s perfekcionismem můžete úspěšně bojovat. Neobejdete se ale bez toho, abyste si svůj problém přiznali a začali hledat spolehlivé způsoby, jak ze svého problému v podobě perfekcionismu najít snadnou cestu ven.
Úsilí, se kterým začnete na změně své osobnosti pracovat, se ale rozhodně vyplatí. Po nějaké době totiž přijdete na to, že vám nový náhled na sebe samé přinesl vnitřní klid, podstatně méně starostí, přátele a především trvalou a hlubokou spokojenost.
