O tom, že při průchodu nosní dutinou se vdechovaný vzduch ohřívá, zvlhčuje a čistí, ví každý. Méně známa je další funkce nosní dutiny, a tou je tvorba jinak toxického plynu, oxidu dusnatého (NO). Odborná medicínská literatura toto téma často neoprávněně opomíjí.


Přinejmenším v souvislostech s nemocemi, které omezují nosní průchodnost, by se na biologickou funkci oxidu dusnatého zapomínat nemělo... Ovšem mezi příznivci zdravého životního stylu, manažery nebo sportovci, je téma „NO“ jasným hitem. Hned si vysvětlíme proč. Zjistíme také, proč není nutné užívat drahé potravinové doplňky ani pojídat kvanta mrkve bohaté na dusičnany, ale že stačí jednoduše dýchat nosem.

-Ný, -natý, -ičitý... Co je oxid dusnatý?

Oxidů, tedy sloučenin s kyslíkem, má několik prvků dusíku. Máme oxid dusný, dusnatý, dusitý, dusičitý i dusičný, ale nás bude zajímat ten dusnatý, po chemicku řečeno ten s dvojmocným dusíkem. Zapisujeme ho chemickým vzorcem „NO“.

Průmyslově se oxid dusnatý vyrábí ze čpavku. Na rozdíl od oxidu dusného neboli rajského plynu, který po vdechnutí působí euforii a snižuje vnímání bolesti, je oxid dusnatý jedovatý a má leptavé účinky. Najdeme ho ve výfukových plynech, ve smogu nebo v cigaretovém kouři.

Co dělá oxid dusnatý v lidském těle?

V určitém množství si oxid dusnatý trvale vyrábí lidské tělo samo. Děje se to prakticky ve všech orgánech, a to především v buňkách, které vystýlají vnitřek krevních cév (tzv. cévní endotel). Jeho syntézu zajišťuje buněčný enzym s názvem NO-syntáza.

Malá molekula plynu NO působí jako zvláštní, velmi jednoduchý typ mediátoru. Snadno prostupuje všemi biologickými membránami.

NO je „chemický poslíček“, který přenáší zprávy na buněčné úrovni.

Nejdéle známou funkcí oxidu dusnatého je uvolnění hladké svaloviny, která je ve stěnách cév, průdušek a všech vnitřních orgánů.

  • Relaxační účinek vyvolává rozšíření cév (vazodilataci). Tím se zvyšuje průtok krve daným orgánem, ať jsou to plíce, mozek nebo třeba penis. Jaký to má vliv na funkci daného orgánu si každý snadno odvodí.
  • Relaxační účinek vyvolává rozšíření průdušek (bronchodilataci).
  • Relaxačním účinkem ovlivňuje NO také pohyblivost střev a ostatních částí trávicí trubice.
  • NO také hraje svou roli v procesu srážení krve a při přenosu nervových vzruchů.
  • NO ovlivňuje funkci imunitního systému.
  • Zkoumá se též vliv oxidu dusnatého na růst nádorů, a to v pozitivním i negativním smyslu.

Oxid dusnatý v dýchacích cestách a test FeNO

O tom, že sliznice celé dýchací soustavy produkuje nějaký oxid dusnatý, se často náhodně dozvědí pacienti s astmatem, když jim má být v ordinaci alergologa proveden tzv. test FeNO. Slouží jak k diagnostice, tak ke sledování účinnosti léčby astmatu.

V případě alergického zánětu dýchacích cest je obsah NO ve vydechovaném vzduchu vyšší než u zdravých osob.

Vyšetření probíhá tak, že se posadíte před aparátek s obrázkem mráčku nebo balónku na displeji a do úst si vložíte náustek. Pár vteřin do něj foukáte takovou silou, abyste daný obrázek udrželi v žádoucím pohybu. (Test je zkrátka navržen tak, aby přiměřené výdechové úsilí zvládli vyvinout i velmi malí pacienti.)

Analyzátor v přístroji pak spočítá, kolik oxidu dusnatého vydechovaný vzduch obsahuje, a tedy jaké množství ho vyprodukovaly dolní cesty dýchací.

Kde je „továrna“ na oxid dusnatý?

Oxid dusnatý se vytváří ve sliznici celých dýchacích cest. Uvažujeme o něm dvěma způsoby: z hlediska diagnostiky a z hlediska fyziologie dýchání.

  1. Jednak nás zajímá jeho tvorba v dolních patrech dýchacích cest. Naměříme-li vyšší hodnoty než je norma, víme, že je to příznak aktivního alergického zánětu (diagnostický test FeNO).
  2. Na druhé straně nás zajímá jeho tvorba v nosní dutině. V pokusech bylo naměřeno, že zde je přirozeně extrémně vysoká.

Zejména vedlejší nosní dutiny jsou hotovou továrnou na NO. S každým nádechem nosem je proto do plic vpravena dávka vzduchu, výrazně obohacená oxidem dusnatým. Jaký to má význam pro dýchání?

Čím vším při dýchání nosem oxid dusnatý prospívá

Při vdechování vzduchu nosem se v nižších patrech dýchacích cest projeví relaxační účinek oxidu dusnatého na hladké svalstvo:

  • vazodilatace vede ke zlepšení průtoku krve
  • bronchodilatace vede ke zlepšení dýchání
  • krev směřuje do nejlépe provzdušněných částí plic
  • celkově se zlepšuje okysličování tepenné krve

Každá nová porce oxidu dusnatého, která se dostane do dýchacích cest, navíc přispěje k jejich obranyschopnosti:

  • podněcuje funkci mikroskopických pohyblivých řasinek na sliznici, čímž pomáhá přirozenému čištění dýchacích cest
  • svým toxickým působením NO přímo hubí choroboplodné zárodky v dýchacích cestách
  • působením na vegetativní nervy usměrňuje přehnanou reakci průdušek

Co k tomu říká lékařská věda?

Většinou mlčí, protože z medicínského pohledu je úloha „nosního NO“ zatím spíše předmětem zkoumání.

Zjistilo se například, že nosní NO úplně chybí pacientům s tzv. syndromem nepohyblivých řasinek. Při tomto dědičném onemocnění tragicky selhává samočistící schopnost sliznice dýchacích cest. Snížená tvorba nosního NO byla naměřena také při zbytnělé nosní mandli, což je nejčastější překážka nosní průchodnosti u dětí. Po operaci a zprůchodnění nosu se hodnoty zase vracejí do normálu.

Z experimentů je zřejmé, že vydatná tvorba NO v nosní dutině zkrátka ke zdravé dýchací soustavě patří, ale na konkrétní, praktické využití tohoto poznatku v léčbě si ještě musíme počkat.

Ovšem vlastní molekula NO, včetně její role v organismu, samozřejmě není pro lékařskou vědu ničím neznámým. O využití při moderní diagnostice astmatu již byla řeč. Nyní přichází na řadu využití tradiční, farmakologické.

Oxid dusnatý jako lék na srdce i na erekci

NO má využití přímo jako medicinální plyn, uchovávaný v tlakových láhvích. V rámci intenzivní péče se přimíchává do dýchací směsi, aby pomohl obnovit spontánní dýchání pacientům po odpojení z mimotělního oběhu nebo třeba novorozencům s dechovou tísní.

NO se do organismu uvolňuje také po požití tablet. Už 150 let se za účelem rozšíření věnčitých cév a lepšího prokrvení srdečního svalu používají tzv. nitráty. Například nitroglycerin je ona klasická „tabletka pod jazyk“, která se podávala při bolesti na hrudi u anginy pectoris.

Díky svému relaxačnímu účinku na hladké svaly může oxid dusnatý rozehnat i záchvat žlučníkové nebo ledvinové koliky.

Známá Viagra na podporu erekce také účinkuje na základě uvolnění molekul NO. Cílovým orgánem jsou v tomto případě tepny mužského penisu.

  • S podporou NO (vlastního i lékového) se tepny rozšíří. Rázem přivedou do topořivých těles penisu velké množství krve.
  • Přeplněná tkáň se ve svém růstu „zarazí“ pod vazivovým pouzdrem, takže svým tlakem dokonale uzavře odvodné žíly.
  • Všechna krev tak zůstává na potřebnou dobu bezpečně uzamčena v orgánu...

Zájemci o tuto formu léčby erektilní dysfunkce jsou vždy instruováni, že sildenafil (Viagra) a jemu příbuzné přípravky se nesmí užívat společně s léky na srdce z rodiny nitrátů. Důvod je jasný. Znásobené množství společného mediátoru, kterým je NO, by totiž muže vystavilo riziku nebezpečných nežádoucích účinků na krevní oběh.

Oxid dusnatý jako riskantní droga: amylnitrit neboli „poppers“

Na tomto místě lze zmínit jednu látku, tradičně používanou v kardiologii či jako protijed při otravě kyanidem. Jmenuje se amylnitrit. Jakožto těkavá sloučenina se aplikuje inhalačně. Ampulka se zabalí do gázy, rozlomí – „pop!“ (odtud název poppers) a lék se vdechuje. Byl to vlastně ten historicky úplně první preparát, který byl zkoušen v léčbě anginy pectoris, ale do všeobecného povědomí se dostal spíše jako součást tzv. poppers, čichací drogy s afrodiziakálním a euforizujícím účinkem.

Vedle jiných rizik, která jsou s užíváním poppers spojena, si nyní dokážeme odvodit, proč se tento donátor NO nesmí v rámci sexuálních hrátek nikdy kombinovat s léky na erekci typu Viagry. S rozšířením cév (nejen v penisu) se může dostavit prudký pokles krevního tlaku, který přivodí náhlou nedokrevnost mozku a mozkovou mrtvici.

Výzkum provedený mezi mladými dospělými v Čechách naznačuje, že poppers jsou užívány (přesněji řečeno zneužívány) mnohem šířeji, než by se zdálo. I při samostatném užívání poppers je přinejmenším vhodné si uvědomit, že při čichání drogy není prakticky možné regulovat přijatou dávku. Nežádoucí účinky proto mohou nastat naprosto nečekaně. Vraťme se ale zpět k přirozenému a zcela legálnímu zdroji NO...

Všichni jedeme na NO!

Bylo řečeno, že větší množství vdechnutého oxidu dusnatého při dýchání nosem znamená lepší okysličení krve. S tím se otevírají možnosti, jak si záměrně a naprosto fyziologickým mechanismem zvýšit duševní i fyzickou výkonnost.

  • Nejrůznější prodejci proto nabízejí potravinové doplňky s obsahem více či méně přírodních zdrojů pro syntézu oxidu dusnatého (arginin, citrulin).
  • Dechoví kouči předkládají svým klientům v novém, atraktivním hávu dechová cvičení, tentokrát pod značkou „NO“. Cvičení jsou postavena na základech vědeckých poznatků posledních desetiletí o biologické funkci oxidu dusnatého, tradičních principů jógy i prastarého vědění zkušených matek, které vždy intuitivně nabádaly své děti k dýchání nosem.
  • Tisíce manažerů po světě uléhají do postelí s ústy přelepenými náplastí, aby i ve spánku maximálně využili nosní dýchání a ráno se budili nabiti elánem a manažerským ostrovtipem.
  • Mnozí sportovci, například běžci, nedají na důsledné dýchání nosem dopustit. Snaží se zachovat dýchání nosem i v pokročilé fázi běhu, kdy jinak bývá pro maximální účinnost nádechu obvyklé zapojit rovněž ústa. Je to svým způsobením námaha a utrpení, ale cílem je dopřát pracujícím svalům co nejvydatnější zásobení kyslíkem.

Jak je to s „NO stimulanty“? Důvěřuj, ale prověřuj

Sportovci doufají, že výhradně nosním dýcháním dosáhnou také zvýšené kapacity buněk vyrábět NO. Mají pro to i určité fyziologické opodstatnění. Zdá se totiž, že pokles hladiny kyslíku v krvi přímo podněcuje buňky sliznice nosních dutin k tomu, aby vyráběly více oxidu dusnatého.

Naproti tomu zuřivá konzumace tzv. NO stimulantů, např. již zmíněného argininu, se ukazuje být zbytečným vyhazováním peněz. Za pociťovaným energizujícím účinkem těchto potravinových doplňků stojí pravděpodobně jiné mechanismy. Pro zvýšení zásob NO v těle totiž nestačí pouhá dodávka jeho zdroje. Nezbytná je především činnost enzymu v cílové buňce, tedy v nose. Teprve díky enzymu lze oxid dusnatý vyrobit.

Částečné vysvětlení najdeme ve výsledcích bádání o účinnosti přírodních doplňků na podporu erekce. Zatímco samotný arginin objektivně příliš nefungoval, v kombinaci s výtažkem z mořské borovice se už čísla prokazatelně vyhoupla nad hranici toho, čemu říkáme placebo efekt. Přírodní komplex ve výtažku totiž obsahuje látky, které skutečně stimulují činnost potřebného enzymu, a to ještě ve správném tělesném orgánu.

Dýchání nosem je užitečný návyk

S trochou pozorného soustředění si každý může ověřit, jak vlastně běžně dýchá: Nosem, nebo ústy? Pokud nemluvíme, nejíme ap., je důležité mít zavřená ústa. Konečně, proč je nezkusit šetrně přelepit i tou náplastí? Alespoň si uvědomíme, jak často dýchání nosem bezdůvodně opouštíme. Zároveň je pro každého vhodné seznámit se alespoň se základními dechovými cviky, nejen pro zefektivnění dýchání, ale i jako formu relaxace.

Správný návyk dýchání nosem lze upevňovat v každé situaci, doma, venku, v klidu i při pohybu. V chladném počasí to chce nosit při sobě kapesník, protože dýchání nosem podporuje tvorbu hlenu, který se ostatně významnou měrou podílí na odolnosti sliznic proti infekci. Po čase se nosní dutina přiměřeně otuží, a hrdlo naopak přestane trpět vdechováním příliš chladného, suchého vzduchu.

Dětem je potřeba dýchání nosem připomínat již od nejútlejšího věku, protože jednou naučený špatný stereotyp se později obtížně mění.


SDÍLEJTE ČLÁNEK
3
Přidat k oblíbeným
0
Vstoupit do diskuze
Stáhnout PDF

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Pokračováním souhlasíte s podmínkami.