Možná už jste někdy slyšeli, že ústřice nebo čokoláda působí jako afrodiziaka. Myšlenka, že některé potraviny dovedou zvýšit sexuální apetit, existuje už po celá staletí.
Vědeckých důkazů potvrzujících její pravdivost je ovšem pomálu. Jak je to s afrodiziaky ve skutečnosti? A která látka má nejsilnější účinek?
Afrodiziakum je definováno jako „jakékoli jídlo, které vzbuzuje sexuální pud, zvyšuje sexuální touhu, zintenzivňuje potěšení a podporuje výkon,“ uvádí studie nazvaná Exploring scientifically proven herbal aphrodisiacs, zabývající se touto tematikou.
Od namletého rohu k magické ambře
Afrodiziaka jsou nejčastěji látky pocházející z rostlinné nebo zvířecí říše, přičemž užívání některých z nich je sporné. V čínské kultuře je oblíbený mletý roh nosorožce, jinde zase mandragora nebo látka zvaná yohimbin (pocházející ze stromu s názvem bujarník johimbe).
V dalším koutě světa je jako afrodiziakum používána tzv. španělská muška (látka zvaná kantaridin produkovaný broukem puchýřníkem lékařským). Ta ovšem vykazuje známky toxicity.
Jednou z nejznámějších substancí využívaných k podpoře milostné touhy je ambra. Ta je zároveň velmi vzácná. Nejspíše ji znáte jako součást parfémů, možná ale nevíte, že pochází z trávicího traktu vorvaňů. Ambra je oblíbená zejména v arabských zemích.
V západní Indii se hojně využívají kůže a žlázy ropuchy obecné.
Tradiční čínská medicína pak často pracuje s ženšenem pravým, který se používá jako sexuální stimulant.
Afrodiziak zkrátka existuje nekonečná plejáda od běžných jídel jako je med nebo čokoláda, přes ta neobvyklá, až po podivné látky jako například flibanserin – lék schválený v USA, který však může mít řadu vedlejších účinků.
Proč volit přírodní produkty?
Hledání těch nejsilnějších afrodiziak často začíná i končí v přírodě. Přírodní produkty totiž vykazují nejmenší míru vedlejších účinků, jsou snadno dostupné a jejich cena je taktéž přijatelná. Uměle vyvinuté látky pro podporu sexuálního chtíče, zlepšení potence, prožitku nebo výdrže mají omezenou účinnost, často také vedlejší účinky a řadu kontraindikací.
Mezi ověřená přírodní afrodiziaka patří například chlorophytum borivilianum (anglicky safed musli) pocházející z Indonésie, mondia whitei (muškátovník vonný), který se v menším množství používá jako koření, při vyšších dávkách působí jako halucinogen; nebo datlovník pravý. Všechno jsou to ale rostliny, které si na zahrádce jen tak nenatrháte.
Co si ale můžete snadno pořídit je ženšen, kotvičník, šafrán, řeřicha peruánská nebo již zmiňovaný bujarník johimbe obsahující alkaloid yohimbin.
Feromonové seznamování: Funguje hledání partnera po čichu?
|6 minut čtení
Která afrodiziaka opravdu fungují?
Studie, kterou jsme zmiňovali na začátku se zabývala konkrétními rostlinami a snažila se vysledovat, zda opravdu mají afrodiziakální účinky. Toto jsou její výsledky:
Ženšen pravý
Ženšen (panax ginseng) je známým afrodiziakem po mnoho let. Slovo panax pochází z řečtiny a znamená „všeléčivý“, což v podstatě odkazuje na jeho účinky, které jsou blahodárné pro celé lidské tělo.
Tato bylina možná není afrodiziakem v pravém slova smyslu, ale dokáže celkově posílit organismus. To znamená, že všechny funkce těla pracují správně. Doplňky stravy s ženšenem zvyšují vitalitu, působí proti stresu, zlepšují imunitu a mají také antioxidační účinky.
Bujarník johimbe
Alkoloid yohimbin, který je obsažen v kůře stromu bujarníku, má mnoho účinků, včetně těch podporujících sexuální touhu. Jedná se o jedinou rostlinu oficiálně uznanou pro její afrodiziakální účinky.
Na konci 80. let minulého století schválila americká FDA (U.S. Food and Drug Administration) látku yohimbin jako první rostlinný lék pro léčbu impotence. Látka napomáhá proudění krve v těle a zvyšuje průtok krve v penisu. Stimuluje také tvorbu noradrenalinu, který je nezbytný k nastoupení erekce.
Navíc se předpokládá, že yohimbin stimuluje pánevní nervy a tím do těchto míst zajišťuje přísun adrenalinu. V důsledku toho dochází ke zvýšení sexuálního cítění a výdrže.
Šafrán setý
Moderní kuchyně jej používají jako vzácné koření ozvláštňující pokrmy, tradiční medicína zase jako účinné afrodiziakum.
Různé studie potvrzují, že může mít vliv na sexuální pudy. Používán je také jako podpůrný prostředek při léčbě sexuálních dysfunkcí, zejména u žen.
Řeřicha peruánská
Řeřicha peruánská, maca horská (česky někdy maka), nebo latinsky lepidium meyenii je rostlina rostoucí ve středních Andách, kde je tradičně používána pro své afrodiziakální vlastnosti.
Studie, v níž byl podáván extrakt z maky potkanům, potvrdila její účinky. Další výzkumy ukázaly, že maka sice neovlivňuje hladiny hormonů, ale sexuální touhu určitým způsobem zvyšuje. Její užívání je považováno za bezpečné, s minimem vedlejších účinků.
Kotvičník zemní
Kotvičník je známý svými příznivými účinky na sexuální funkce a libido. Podporuje rovnováhu hormonů a užívá se také jako diuretikum napomáhající správné funkci ledvin.
Oblíbený je mezi muži i ženami kvůli pozitivnímu vlivu na funkci pohlavních orgánů, zejména ve spojitosti s lepším prokrvením. Ženám může pomoci také v období klimakteria. Kotvičník je silně spjat s pohlavními cykly a bývá tak řazen i mezi afrodiziaka.
Kotvičník zemní bývá někdy přezdíván „zelená viagra“.
Na co si dát pozor?
Některá afrodiziaka nemusí být zcela bezpečná. Například okolo zmiňovaného yohimbinu panují různé dohady. Přestože je jako afrodiziakum používán už po staletí, skrývá v sobě určitá rizika. Spojován je zejména s infarkty myokardu a záchvaty.
Podobně je na tom i látka s názvem „mad honey“ (šílený med), který včely vytvářejí z pylu rostlin obsahujících graynotoxiny, které mohou způsobovat poruchy srdečního rytmu, rozmazané vidění nebo nevolnost.
Při používání „španělské mušky“ zase hrozí poškození ledvin nebo gastrointestinální krvácení.