Rozdíly v potřebě sexu jsou v rámci populace obrovské. Někdo vyhledává uspokojení mnohokrát denně, jinému stačí sex jednou za několik týdnů. Možná se i právě vy ptáte, co je vlastně norma a od kdy je už člověk považován za nadměrně náruživého?
Odpověď se, bohužel, nedá shrnout do prostého přehledu dat – kde, kolikrát, či s kolika. Co je pro jednoho málo, bývá pro jiného moc. Spíše však záleží na tom, jestli taková četnost pohlavních styků, či masturbace způsobuje komplikace v intimním, či pracovním životě.
Statistika nuda je
Přesto jsme pro zajímavost pátrali po nějakých statistikách. Například studie Sexual Health and Behavior Kiseyho institutu v Indianě z roku 2010 došla k těmto závěrům:
Až čtvrtina dotázaných žen a více než polovina mužů nad 70 uvedla, že mají pohlavní styk více než 4 krát za týden.
Ženy
- 24 % zadaných žen ve věku 18 – 24 má sex více než 4 krát týdně. Jen 5 % single žen uvádí toto číslo.
- 50 % zadaných žen ve věku 25 – 59 odpovědělo v dotazníku, že mají sex párkrát za měsíc až jednou týdně.
- Podle dat se četnost soulože u žen s věkem snižuje. Ovšem pozor! Až čtvrtina dotázaných žen nad 70 uvedla, že mají pohlavní styk více než 4 krát za týden.
Muži
- 21 % zadaných mužů ve věku 18 – 24 souloží více než 4 krát týdně. Pouze 2 % svobodných mužů uvedla v dotazníku tuto odpověď.
- 49 % zadaných mužů ve věku 25 – 59 má sex párkrát za měsíc až jednou týdně.
- A více než polovina zadaných mužů nad 70 let uvedla, že mají sex více než 4 krát týdně.
Ženy vs. muži
Tak jako v jiných odvětvích, i sexuální apetýt (pozn. redakce: v tomto článku používáme apetýt jedině s dlouhým a tvrdým) bývá hodnocen u žen a mužů dvojím metrem. Zatímco žena, která to má ráda a vyžaduje orgasmus i několikrát denně, bývá často označovaná za couru, v lepším případě za nymfomanku, o mužském ekvivalentu nymfomanie - satyriáze neslýcháme vůbec tak často. Dříve to byl Don Juan, dnes se to odbyde mávnutím ruky, že je to prostě kanec.
Příznaky hypersexuality
Hypersexualita přitom může být vážným problémem, pokud se začne vymykat kontrole. Mezi nejčastější příznaky patří:
- Posedlost pornografií
- Zasahování sexu do kariéry či vzdělání
- Časté střídání sexuálních partnerů
- Opakovaná nevěra – pocit, že si člověk nemůže pomoci
- Následné pocity viny a studu
- Deprese
Ve snaze s tímto chováním skončit se pak často dostavují tyto abstinenční příznaky:
- Vnitřní napětí a nervozita
- Nesoustředěnost
- Agresivita
Život s nymfomankou
Že si leckterý muž posteskne, že by ji chtěl mít doma? Představa bouřlivého sexu, který ji přivádí do takového erotického vytržení, že prožívá vlhký klitorální i vaginální orgasmus několikrát denně a dožaduje se údu ještě a ještě, láká jistě nejednoho svobodného i zadaného muže. Jak je pak ale možné, že mívají nymfomanky většinou problém s udržením partnera, i když po vztahu velmi touží?
Umím být věrná, pokud budu mít dost dobrého sexu.
Časté sexuální potřeby vyvíjejí na partnera po nějaké době tlak na výkon. Zároveň se u něj může objevit chorobná žárlivost. Neustále nad ním visí Damoklův meč nevyřčeného: „Umím být věrná, pokud budu mít dost dobrého sexu.“ Jsou tak chyceni do pasti a následně odchází, protože se bojí selhání.
Otestujte se sami
Samotná četnost orgasmů není měřítkem sexuální závislosti. Udělejte si s námi krátký test a upřímně si odpovězte na tyto otázky:
- Držíte v tajnosti vaše sexuální chování před vaším partnerem? Žijete dvojím životem?
- Vedla vás někdy touha k sexu na místech nebo s lidmi, které byste si normálně nevybrali?
- Stupňují se vaše potřeby, ve smyslu častější soulože či větší rozmanitosti sexuálních aktivit, k dosažení stejného uspokojení?
- Ohrožuje vaše zaujetí pornografií vaše osobní vztahy, nebo zaměstnání?
- Rozpadly se vaše milostné vztahy kvůli vaší sexuální posedlosti? Objevuje se ve vašich rozchodech vždy stejný vzorec chování?
- Stává se často, že spěcháte po sexu od partnera pryč, protože cítíte lítost, hanbu, nebo vinu?
- Mohly, či způsobily vám někdy vaše sexuální praktiky problémy se zákonem?
- Je váš sexuální život v rozporu s vašimi morálními zásadami?
- Zahrnují vaše sexuální praktiky donucování nebo násilí?
- Dovedlo vás vaše sexuální chování k pocitům beznaděje, odcizení od ostatních, nebo k myšlenkám na sebevraždu?
- Způsobuje vaše posedlost sexuálními fantaziemi problémy v jakékoliv rovině vašeho života?
- Máte psychické problémy, pokud zkoušíte sexuálně abstinovat?
Pokud jste odpověděli ANO více než na jednu otázku, pak byste měli podle americké organizace SAA (Sexl Addicts Anonymous) vyhledat odbornou pomoc.
V České republice se těmito problémy zabývají sexuologické ambulance. Léčba probíhá většinou psychoterapií. V ojedinělých případech lékař navrhne vhodnou medikaci (např. antidepresiva, nebo hormonální léčbu). Traduje se, že mniši v klášterech pěstovali ke snížení libida mateřídoušku.
Existuje závislost na sexu?
V odborných kruzích se vedou spory o tom, jestli jsou nymfomanie a satyriáza závislostmi, připomínající alkoholismus či gambling, nebo zda se jedná o obsesi, tedy nutkavé jednání, jakým je třeba nadměrné mytí rukou.
Sex může být nástrojem, jak necítit prázdnotu.
U někoho jde třeba „jen“ o touhu po síle prožitku, která uvolní nahromaděnou tenzi. Sex může být nástrojem, jak necítit prázdnotu. Tady je pak na místě konfrontovat to, jak člověk vnímá sebe sama vůči svému okolí a zda je s jeho sebevědomím všechno v pořádku.
Nymfomanie jako vedlejší příznak
Nadměrný sexuální apetýt však může mít podle odborníků hlubší psychologické aspekty. Měli bychom zpozornět obzvlášť, pokud toto chování doprovází sebepoškozování či přehnané emoční reakce. Toto jsou totiž spolu s hypersexualitou průvodní jevy hraniční poruchy osobnosti (BPD), kdy má člověk nejasnou představu o sobě samém, a tak se často pohybuje v extrémech končících v mnoha případech až sebevraždou.
Nymfomanii často předchází sexuální zneužití v dětství. Nemusí jít zrovna o znásilnění, ale třeba „jen“ o osahávání, nebo dětská erotická tajemství, která byla a jsou tabu. Někteří takto postižení v dospělosti erotiku odmítají, velké procento jich však paradoxně trpí nadměrnou potřebou sexu.
Hypersexualita však nemusí být nic patologického. Pokud vám to nečiní žádné problémy v běžném životě, jde zřejmě jen o zvýšenou potřebu sexu, která i když se vymyká vžitým normám, není potřeba se s ní nijak vyrovnávat. Pak je dobré najít si ideálně podobně náruživého partnera, se kterým si budete vzájemně vyhovovat.
