Bolestivý absces mezi hýžděmi je nezáviděníhodný stav. Může člověku takovou nepříjemnost způsobit jeho vlastní chlup? Ano. Delikátní nemoc, kvůli které se dlouho pohodlně neposadíte, se jmenuje pilonidální sinus. Postihuje osoby určitého tělesného typu a většinou představuje mnohaletý problém s příznaky, které se v čase různě mění od nepatrných až po silně obtěžující.
Způsob, jakým tzv. pilonidální sinus vzniká, dobře vystihuje populární název choroby „jeep disease“ neboli džípová nemoc. Vžil se za druhé světové války díky armádním řidičům, kteří začali trpět obtížemi v sedací oblasti po nekonečných hodinách sezení za volantem v horku a s nízkou úrovní hygieny.
Za takových typických podmínek dojde nejen k podráždění kůže, ale též k poškození vlasového folikulu některého chlupu, který běžně roste v rýze mezi hýžděmi. Jelikož dráždění trvá, tkáň se k takovému chlupu začne chovat jako k cizímu tělesu. Rozvine se obranná reakce – zánět. Záhy se přidá infekce, což je nasnadě už díky sousedícímu konečníku. Výsledkem je vznik podkožního ložiska, které obsahuje zánětem změněnou tkáň a chlupy. Z ložiska vede na povrch kůže jedna nebo více chodbiček, tzv. píštělí. To jsou kanálky vydlážděné buňkami dlaždicového epitelu, stejného, jaký kryje kůži. Na pohled jejich ústí vypadají jako rozšířené póry, ze kterých případně vyčnívá nějaký ten chloupek.
Sinus pilonidalis
Nastalý chorobný stav si obrazně představíme, pokud přeložíme i latinský název: Sinus pilonidalis. Sinus znamená dutina, pilos vlas a nidus je hnízdo. Jedná se tedy o dutinu, ve které se zahnízdil vlas. Vrozený pilonidální sinus občas najdeme i u malých dětí. Tehdy se vlas ocitl uvnitř dutiny následkem poruchy vývoje kůže. Vzniklý útvar označujeme názvem dermoidní cysta. Většinou se ale pilonidální sinus objevuje až v průběhu života, a to nejčastěji mezi 15. až 25. rokem.
Některé osoby bohužel mají pro vznik onemocnění příhodné tělesné dispozice. Bývají to mladí, bohatě ochlupení muži-bruneti s nadváhou a sedavým způsobem života.
Pilonidální sinus se nevyhýbá ani ženám, i když ty tvoří jen asi čtvrtinu pacientů. Často je na vině začátek puberty v nižším věku nebo vyšší hladina pohlavních hormonů.
Neschopnost bojovat, neschopnost pracovat...
Zdravotnické statistiky amerického námořnictva, které se zachovaly z let druhé světové války, vykazují u vojáků s diagnózou džípové nemoci neuvěřitelné statisíce dnů bojové neschopnosti. V České republice se nyní vyskytuje nějaká forma pilonidálního sinu zhruba u 26 osob ze 100 000. Také v dobách míru bývá příčinou neschopnosti, a to pracovní. Pravda ovšem je, že některý nositel o svém stavu vůbec neví, dokud si jeho zadní partie zblízka neprohlédne někdo jiný.
Většinou se pilonidální sinus nějak ohlásí. Působí dlouhodobý pocit tlaku a nepohodlí, bolest, nebo z píštělí vytéká zapáchající sekret, takže nepříjemná záležitost dříve nebo později přinutí postiženého navštívit lékaře. Až polovina pacientů se do ordinace dostaví teprve ve chvíli, kdy se pro bolest nemůže ani posadit. Lékař pak při vyšetření inkriminované oblasti nachází bolestivé, teplejší a zarudlé ložisko, což ukazuje, že pilonidální sinus zhnisal, a vyvinul se absces. Takový absces někdy sám praskne.
Léčba pilonidálního sinu
Pacienti se v rámci prvního kontaktu obracejí na praktického lékaře, gynekologa nebo kožního lékaře, avšak vlastní léčba pilonidálního sinu je doménou chirurgů. V akutní fázi, kdy je přítomen absces, je léčebný postup celkem jednoznačně dán. Ložisko se v místním znecitlivění nařízne a dobře vyčistí. V ráně se na nějakou dobu ponechá drén, aby mohl volně odcházet sekret, a při troše štěstí se vše do několika týdnů zahojí.
Jistý problém nastává při komplikacích v podobě opakovaných abscesů nebo při přechodu do chronického stádia s více píštělemi. Velmi pak záleží na odborných kvalitách a zkušenostech daného chirurga, protože existuje vícero odlišných operačních postupů. Není jednoduché rozhodnout, který z nich bude pro konkrétního pacienta nejlepší. Léčba pilonidálního sinu se navíc stále studuje, propracovává a zdokonaluje. Může se dokonce různit i podle zvyklostí, zkušeností a vybavenosti jednotlivých pracovišť. Na jedné společné zásadě, nebo spíše varování, se ale lékaři ze všech pracovišť shodují:
Stává se to výjimečně, ale dráždění kůže zánětem, který trvá několik let, může vyvolat zhoubný zvrat ložiska.
Tzv. spinocelulární karcinom neboli spinaliom (forma rakoviny kůže) může pacienta ohrozit na životě. Proto je důležité léčbu pilonidálního sinu zbytečně dlouho neodkládat. V případě, že se vzhled kůže postižené oblasti mění a začíná vypadat jako vyvýšený vřídek, strup nebo bradavice, je rozhodně na místě brzká konzultace s kožním lékařem.
Co ještě může pomoci?
Ohroženým osobám se doporučuje vyhýbat se dlouhodobému sezení, což může být problém třeba právě u profesionálních řidičů. V každém případě je nezbytná pečlivá hygiena. Obtíže mohou působit také chlupy vypadlé ze zad nebo vlasy, které se zachytily mezi hýžděmi. Obecně tedy pomáhá preventivní vyholování kůže přímo v rizikové oblasti a na zádech. Je možná i trvalá depilace pomocí laseru. A pozor, rovněž je důležité, aby někdo (partner, zdravotník...) krajinu kolem kostrče a mezi hýžděmi pravidelně a za dobrého osvětlení prohlédl a zkontroloval.
