Kočky a toxoplazmóza: Dejte si pozor v těhotenství

Toxoplazmóza patří mezi hojně rozšířené nemoci. Její zákeřnost spočívá v tom, že u člověka většinou probíhá asymptomaticky. Některé zdroje uvádí, že je v České republice dokonce promořeno až 20 % obyvatel. Podle některých odborníků i gynekologů představuje onemocnění toxoplazmózou velké riziko zejména pro těhotné ženy.

Při velmi vysoké infekční dávce v prvním a druhém trimestru může dokonce způsobit potrat nebo poté vyvolat předčasný porod. Hrozí i další komplikace, například poškození mozku, ztráta sluchu či zraku.

Když se žena rozhodne stát se maminkou, mělo by u ní být indikováno vyšetření protilátek proti toxoplazmóze. To lékaře informuje o tom, zda se žena s parazitem už někdy setkala. Pokud si její organismus již vytvořil protilátky, nehrozí poškození plodu ze strany tohoto původce. Monitoring toxoplazmózy u těhotných probíhá povinně v 18 zemích Evropské unie, přičemž Česká republika mezi ně nepatří.

V některých zemích se nesleduje vůbec (Belgie, Dánsko, Itálie, Holandsko, Řecko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Norsko). Gynekologové někdy doporučují, aby se v domácnosti s těhotnou ženou kočka vůbec nevyskytovala.

Toxoplazmóza přednostně napadá rychle se dělící buňky – proto je tak nebezpečná pro vyvíjející se plod.

Původce toxoplazmózy

Toxoplasma gondii patří mezi jednobuněčné krevní parazity s velmi složitým životním cyklem. K tomuto prvokovi jsou sice vnímaví všichni teplokrevní živočichové, ale rozmnožuje se pouze v tenkém střevě kočkovitých šelem.

Životní cyklus zákeřného prvoka

Kočka domácí je v tomto případě definitivním hostitelem – to znamená, že v jejím těle dochází k sexuálnímu vývoji parazita. Kočka někde slízne vajíčko parazita (oocysta) nebo ho sní s potravou. Toxoplasma se šíří v jejím těle prostřednictvím krevního řečiště a lymfatického systému a začne pronikat do všech tkání a orgánů. Zde později vytváří cysty.

Část vývojových stádií parazita, která doputovala až do střeva kočky, se začne rozmnožovat. Kočka pak s trusem vyloučí dávku dalších vajíček, která několik dní vyzrávají na vzduchu (1-5 dní) a stávají se tím infekčními. Tento procesu se říká sporulace.

U mezihostitele (například kráva, ovce, člověk i hlodavci) oproti kočce nedochází ke komplexními vývoji parazita a produkci oocyst. Infekce se u něj projevuje vznikem cyst, ve kterých je parazit zapouzdřen. Mohou se nacházet ve svalech i ve vnitřních orgánech.

Oocysty jsou extrémně odolné. Dokážou odolávat i velmi nepříznivým vnějším vlivům (déšť, mráz, sucho). V prachu a hlíně mohou přežívat 18-24 měsíců a stále zůstanou infekční.

Možné cesty nákazy

Pokud dodržujete základní zásady hygieny při čištění kočičího záchodu a pravidelně vaši kočku odčervujete, riziko nakažení od vlastního mazlíčka je velmi nízké. U kočičích seniorů se riziko vylučování oocyst výrazně snižuje s věkem. Rizikovým ale může být kontakt s toulavými jedinci (hlavně koťata a mladé kočky), které příliš dobře neznáte.

Existují ale i jiné způsoby, jak se člověk může nakazit toxoplazmózou:

• Pozření tkáňové cysty v nedostatečně tepelně upraveném mase mezihostitele.
• Konzumace potravin, které byly kontaminovány oocystami z trusu kočky (například pokud vám chodí kočky kálet do záhonu se zeleninou).
• Vypití vody kontaminované vajíčky.
• Transplantace orgánů s cystami či transfúze krve od nakaženého dárce – tyto případy jsou ale extrémně vzácné.
• Transplacentární přenos – to znamená nakažení dítěte od matky během těhotenství.

Problém s cystami v mase spočívá v tom, že jsou většinou velmi malé. Navíc pokud konzumujete maso v podobě mletého tatarského bifteku, na chuti to většinou nepoznáte. Zapouzdřené cysty disponují rovněž vysokou odolností. Zůstávají stále infekčními, i když je maso chlazeno při teplotě 4 °C (běžná chladničková teplota). Usmrtí je až extrémně nízké teploty (-21 °C) nebo var.

Jak ovlivňuje toxoplazmóza lidské zdraví

Již na začátku článku bylo zmíněno, že toto onemocnění probíhá u většiny lidí bez příznaků. Kromě těhotných žen ale existuje ještě jedna ohrožená skupina: pacienti s oslabenou imunitou. Patří mezi ně osoby po ozařování, transplantacích nebo například lidé trpící AIDS. Pro tuto část populace představuje toxoplazmóza poměrně velké riziko.

Postupně může docházet k degeneraci mozkových buněk (bolesti hlavy, křeče, poruchy vědomí) a k poškození srdce. Mozková toxoplazmóza vede většinou až ke smrti pacienta, pokud se nezačne včas léčit.

Pokud ale nepatříte ani do jedné ohrožené skupiny, nemusíte se toxoplazmózy příliš obávat. Buď to na své kondici ani nepoznáte, nebo pocítíte jen mírné příznaky podobné chřipce. Terapie prostřednictvím antibiotik je indikována jen ve vážných případech. Mezi typické klinické příznaky patří:

• nápadné zduření lymfatických uzlin (hlavně šíjové a pod dolní čelistí),
• únava a malátnost,
• zvýšená teplota,
• bolesti hlavy a svalů.

Toxoplazmóza se u většiny nakažených vyskytuje v latentní formě. To znamená, že zůstává v těle po celý život, ačkoliv nemusí svému hostiteli nijak výrazně škodit. Názory některých výzkumníků se přiklání k tomu, že existuje souvislost mezi latentní toxoplazmózou a jejím působením na nervový systém. Studie uvádí, že zpomaluje schopnost reagovat, snižuje pud sebezáchovy a prohlubuje schizofrenii.

Dlouholeté chovatelky koček

Z výše uvedených informací plyne, že pokud žena již nějakou dobu sdílí s kočkou společnou domácnost a dodržuje základní hygienická opatření, nemusí se při otěhotnění zvířete bát. Sérologické vyšetření by u ní s vysokou pravděpodobností odhalilo již vytvořené protilátky proti toxoplazmóze. V tomto případě je riziko poškození plodu naprosto minimální.

Naopak lze vnímat dlouholetou společnost kočky jako pozitivum, neboť stimuluje ženě imunitu. Nastávající maminka by se měla pouze vyvarovat pořízení nového kočičího člena rodiny. Milovaného chlupatého společníka se po letech vzdávat ale nemusí.