V noci se z kuchyně ozývá podezřelé štráchání, postel je prázdná. Ranní slunce přivítá nepořádek kolem pootevřené lednice...
Usvědčený člen domácnosti se rychle stává terčem vtipů či zlobných výčitek: Proč se nepřiznáš? Proč s tím nedokážeš přestat? Je to hlad, zlozvyk, nebo nějaká porucha?
Já si to nepamatuji!
Věřte, nebo ne, může to být pravda.
Jestliže si osoba svou noční aktivitu v okolí lednice pamatuje pouze útržkovitě nebo vůbec, jednalo se pravděpodobně o stav parasomnie. To je porucha spánku blízká náměsíčnosti, která úzce souvisí s chybnou regulací biologických vnitřních hodin. Noční konzumace jídla se odehrála ve stavu porušeného vědomí, a proto na ni chybí vzpomínky.
EEG jako důkaz
Parasomnii nejlépe odhalí vyšetření ve spánkové laboratoři, což je součást neurologického oddělení v nemocnici. Tam se chodí pacienti na 1-2 noci vyspat, přičemž jsou po celou dobu spánku připojeni k přístrojům vedle lůžka. Sledují se různé tělesné projevy včetně mozkové aktivity, tedy EEG. Pořízený graf ukáže typické změny ve struktuře spánku.
V realitě tomu odpovídá nefalšovaný údiv nad následky nevědomého nočního výletu do spíže. Na stole i na zemi se válejí zbytky jídla, potrhané obaly, vylité mléko, v posteli se objevilo překvapivé množství drobků. Obraz dokresluje pohled na ruce i pyžamo zapatlané čokoládou...
Nebezpečí úrazu i obezity
Zanechaný nepořádek je legrace ve srovnání s rizikem, že si strávník se zakaleným vědomím ublíží. Zraní se při krájení chleba, otráví se vypitím čistícího prostředku namísto džusu, při pokusu o vaření se opaří či rovnou podpálí kuchyň.
Dokud se nepodaří spánkovou poruchu léčebně zvládnout, je nutno noční situaci předvídat a přijmout bezpečnostní opatření. Potenciálně nebezpečné látky a předměty lze z kuchyně odstranit nebo zamykat do skříňky.
Podobně je vhodné uklízet i potraviny, které by neměly být zkonzumovány, a to nejen s ohledem na finanční ztráty. Dlouhodobý nadměrný příjem energie logicky vede k obezitě a různým metabolickým chorobám včetně cukrovky. Navíc postižený jí všechno, co mu přijde pod ruku, bez ohledu na své zvyky v bdělém stavu. Lehce může pozřít i něco zkaženého nebo na co má alergii.
Utajované záchvaty
Druhý typ nočního jedlictví je spojen s nespavostí. Zatímco předchozí typ je dán biologicky a je vrozený, tento je více podmíněn psychologicky. Oběma druhy častěji trpí ženy, oba se zhoršují stresem, oba vedou k tloustnutí, ale bez pomoci spánkového EEG je nelze dost dobře od sebe odlišit.
Zásadním rozdílem je, že v tomto druhém případě se jídlo konzumuje za plného vědomí, jenže pouhou vůlí to prakticky nejde zastavit. O to silnější jsou následné výčitky a snaha udržet věc v tajnosti.
Postižení jsou často depresívní, mívají problematické vztahy, trápí se nekonečnými dietami a sužuje je úzkost a nespavost. Typicky ráno nemají žádnou chuť k jídlu, avšak apetit jim roste odpoledne a pozdě večer. V noci se opakovaně budí a neusnou, dokud do sebe něco vydatného nenacpou, ačkoliv jim to žádné zvláštní potěšení nepřináší. Za své chování se stydí.
Je to bulimie?
Výše popsaný syndrom nočního jedlictví patří mezi tzv. poruchy příjmu potravy, podobně jako mentální anorexie, bulimie nebo záchvatovité přejídání. Záchvaty žravosti se ztrátou sebekontroly jsou si dokonce velmi podobné. Typické noční útoky na ledničku však mezi klasické příznaky mentální bulimie nepatří, a hlavně se rodí v odlišných souvislostech.
Záchvaty hladu a přejídání se mohou objevovat v rámci různých dalších stavů. Někdy signalizují postižení centrálního nervového systému nebo metabolickou či hormonální poruchu, jindy (např. v těhotenství nebo během krátkodobého stresu) jsou vcelku neškodné a samy po čase ustanou.
Zamykat spíž nestačí
Historky o nočních jedlících jsou sice úsměvné, avšak ukrývají v sobě nemalá zdravotní rizika i hluboké lidské neštěstí. Tendence k chronickému průběhu je vysoká.
Pokud se někdo kvůli svému nočnímu jedlictví dlouhodobě trápí, měl by se obrátit na psychologa, nebo alespoň na nějakého rozumného nutričního terapeuta. Ovšem nejlépe udělá, když se svěří svému praktickému lékaři. Ten dokáže situaci posoudit a navrhnout další postup, který povede ke stanovení správné diagnózy a především účinné léčbě.
