Nádherné scenérie, čistá příroda a klid. To jsou jen některé benefity, které do horských terénů přitahují stále více lidí. Málokdo z nich si je však doopravdy jistý tím, co si na horách může dovolit a co už je „za hranou“. Jak byste se měli na horách chovat? Která rizika se nevyplácí podceňovat a co dělat, pokud se přece jen něco stane?
Známe to všichni. Záběry ze záchranných akcí v horském terénu provázené dramatickými scénami jsou nejemotivnějšími okamžiky dobrodružných filmů. Když sedíme před televizní obrazovkou, připadá nám všechno jasné a pohoršujeme se nad tím, jak mohli dotyční podcenit tolik do očí bijících rizik. Zajímavé ale je, že jakmile se sami vydáme do hor, rychle nabydeme dojmu, že jsme v prostředí, kde nám nic nehrozí, a naivně si myslíme, že ona zmíněná rizika se nás v žádném případě netýkají. Opak je ovšem pravdou.
Dobře plánujte a berte ohled na ostatní
Nechcete-li se nechat na horách ničím zaskočit, připravte se na všechny rizikové situace předem. Důkladným a promyšleným plánováním trasy počínaje a sbalením všeho potřebného konče. Pokud berete léky, bez kterých se neobejdete, nezapomeňte si je v dostatečném množství přibalit. O tom, jak se šikovně sbalit tak, aby vám nic nechybělo a nemuseli jste si přitom nést na zádech půlku bytu, jsme psali v článku
Cestu plánujte tak, aby ji zvládl i nejslabší člen výpravy. A to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Vyhnete se tak zbytečným komplikacím. Někdy není trek náročný co do kondice, může na něm ale být potřeba překonat exponované úseky či jiná obtížnější místa, na kterých by se některým členům výpravy mohla podlamovat kolena. A nemusí jít nutně jen o malé děti či křehké dívky. Myslete proto na to, že co je schůdné pro vás, nemusí být schůdné pro všechny.
Do hor nechoďte sami
Už přece nejste malí. Dokážete se o sebe postarat. A dneska je navíc tak krásně. Tak proč toho nevyužít a nevydat se na túru? Co na tom, že s vámi dnes nemá kdo jít. Půjdete prostě sami. Nemůže se přece nic stát!
Ano, vydat se na hory sám zní jako skvělý nápad. Dokud se ovšem něco nestane. Pak zjistíte, že si sami zkrátka nevystačíte. Náhoda je blbec, a tak někdy stačí jeden vyvrtnutý kotník, bouřkové mraky nad hlavou a vybitý mobilní telefon. Pokušení nečekat na ostatní nebo vydat se do hor sami proto raději odolejte. Vyhnete se tak komplikacím, které by vás mohly stát opravdu hodně. A jistě uznáte, že za riskování života krásné počasí a nádherné horské scenérie přece jen nestojí.
Ne nadarmo se doporučuje chodit na hory minimálně ve třech. V případě problému může totiž jeden zůstat u zraněného a druhý dojít pro pomoc. Během túry se pak nikdy nerozdělujte. Platí pravidlo, že jeden z nejzdatnějších členů skupiny by měl jít v čele a druhý na konci.
Nepodceňujte rizika, která vám v horách hrozí. Snažte se myslet i za druhé a nespoléhejte se na jejich zdravý úsudek.
Řekněte, kam jdete
O tom, že se chystáte na túru, kam půjdete a kdy se pravděpodobně vrátíte, byste měli informovat někoho ze svých blízkých, chataře nebo jinou zodpovědnou osobu. Zdá se to být zbytečné. Pokud se ale něco stane a vy se nedokážete včas vrátit, může být právě toto sdělení stěžejní. Informovaná osoba může včas oznámit, že jste se nevrátili, a vyhlásit po vás pátrání.
K tomu patří i to, abyste znali kontakty na Zdravotní záchrannou službu a Horskou službu v místě, kde se nacházíte. Vždy byste u sebe také měli mít, pokud možno, nabitý a zapnutý telefon. Nezapomeňte, že v horském terénu je často chladněji a mobil se vám tak bude pravděpodobně vybíjet podstatně rychleji než ve městě. Zvažte proto, zda s sebou raději nemít i powerbanku, která dodá vašemu telefonu v případě problému potřebnou šťávu.
Co dělat, když se na horách ztratíte
- Nepanikařte. Snažte se zůstat v klidu a přemýšlet racionálně. Snáz tak najdete správné řešení.
- Hledejte orientační body. Snažte se pohledem zmapovat terén a zorientovat se. Pokud je dobrá viditelnost, přidržte se nějakého bodu v dálce, který vám pomůže držet správný směr cesty.
- Hledejte cestu, která vede do údolí, dokud nedojdete k nějakému orientačnímu bodu, podle kterého se můžete zorientovat.
- Postupujte opatrně. Na příkrém svahu nebo sněhovém poli můžete snadno uklouznout.
- Pokud se setmí a nemáte u sebe svítilnu, zůstaňte raději na místě a hledejte způsoby, jak bezpečně přečkat noc.
- Najděte si závětří nebo si vybudujte provizorní přístřešek a teple se oblečte. Čas od času si zacvičte nebo si navzájem třete celé tělo, abyste se zahřáli. V případě chladného počasí se navzájem kontrolujte, aby nikdo neusnul.
- Snažte se přivolat si pomoc mobilním telefonem. Pokud je vybitý, zkoušejte vydávat optické nebo akustické signály. Za nouzovou se považuje pravidelná signalizace 6x za minutu. Přicházející pomoc se hlásí obdobnými signály 3x za minutu.
Počítejte se změnou počasí
V jednom okamžiku nádherně modré nebe, pohoda a romantika. Jen několik chvil poté hotové drama. Ani to není v horách nic výjimečného. To, co může ve městě znamenat rychlou přeháňku, které nevěnujete větší pozornost, vám v horách může pořádně zkomplikovat život. Zjištění předpovědi počasí a vydaných výstrah je proto pro každého horala před cestou základním nezbytným krokem. Pokud vás na horách zastihne bouřka, na nic nečekejte a vydejte se co nejrychleji do chráněného místa. Nezůstávejte na vrcholu. Nebezpečné mohou být i osamocené stromy, skalní převisy, vysoké skály či kameny, ale i příliš malé přístřešky, či dokonce horské potoky a bystřiny.
V plochém terénu se přikrčte, snažte se najít alespoň mírnou prohlubeň a do té se ukryjte. Ve skalnatém terénu byste neměli být blíž než 2 metry od stěny, přičemž výška nad vámi by měla být alespoň 15 metrů. Je-li to možné, izolujte místo, na kterém stojíte, suchým oděvem nebo batohem. Zůstaňte v klidu ve skrčené poloze s koleny přitaženými k tělu, dokud bouřka nepřejde.
Pozor na drny a padající kameny
Jednou z nejčastějších chyb turistů při pohybu v horách je podcenění rizik při chůzi. Vypadá to bezpečně – upravená pěšinka, po které projdou desítky, stovky, v některých případech dokonce tisíce lidí denně. Jenže skryté nebezpečí se může ukrývat i v na první pohled bezpečné cestě. Travnatý drn na okraji stezky se může snadno utrhnout a vy se tak během jediného okamžiku zřítíte do údolí.
Stejně tak jeden uvolněný kámen dokáže nabrat během pár vteřin takovou rychlost, že člověka, který se na stezce nachází jen o pár metrů níž, může vážně zranit či dokonce zabít. Při chůzi v horském kamenitém terénu proto nikdy ani z legrace neházejte kámen do údolí a při chůzi postupujte s rozvahou. A pokud se vám přece jen stane, že se vám pod nohama nějaký ten kámen uvolní, pak co nejrychleji zavolejte na všechny pod vámi a na hrozící nebezpečí je hlasitě upozorněte.
Uvolněný kámen dokáže nabrat v terénu takovou rychlost, že může člověka pod vámi vážně zranit nebo dokonce zabít.
Místa, která nepatří jen lidem
Chodit mimo vyznačené stezky se nemusí vyplatit. Nejenže snadno ztratíte orientaci a můžete tak zabloudit, při svém putování ale můžete vyrušit nejedno divoké zvíře. To, pokud se bude cítit ohroženo, vás může napadnout a i v případě, že si dokážete přivolat pomoc, uprostřed volného terénu bude obtížné vám pomoci.
Hory nepodceňujte
Vydat se do hor za ideálních podmínek vypadá lákavě. V posledních letech se staví spousta příjezdových cest, parkovišť a lanovek. Hory se tak stávají dostupnějšími i pro amatéry, kteří toho o bezpečnosti v horách moc nevědí. Co je může potkat, znají jen z filmů a pokud zrovna nejsou v Himalájích, rozhodně si nepřipouští, že by se podobná nebezpečí mohla týkat i jich samotných. Tím ohrožují nejen sebe, ale i ostatní.
V horách proto buďte obezřetní. Předcházejte všem nebezpečím, která by vás mohla potkat. Snažte se myslet i za druhé a nespoléhejte na jejich zdravý úsudek. Rizika nepodceňujte. Někdy si možná budete připadat trochu paranoidně. Vždy je ale lepší jít raději na jistotu než riskovat a pak za to muset tvrdě zaplatit.
