Rozvod, nebo kompromisy? Jak byste se měli rozhodnout, pokud vám to ve vztahu neklape? Jak vaše rozhodnutí ovlivní děti? A co když existuje ještě třetí cesta, která vás dosud nenapadla a která dokáže vaši starost elegantně vyřešit?
Váš vztah už několik let neklape. Začalo to malichernými hádkami, které vyústily v trvalý smír. Zůstáváte spolu hlavně kvůli dětem. Někdy si ale možná kladete otázku: Nebylo by lepší od sebe odejít? Nejspíš přemýšlíte, jak se bude situace vyvíjet dál a zda je pro vaše děti skutečně lepší, když žijí s oběma rodiči, přestože váš vztah není ideální.
Jisté je, že nalézt správnou cestu pro vaši životní situaci, není snadné. Řešení ani rady odborníků nelze jednoduše paušalizovat. Můžete však nalézt určitá vodítka, která vám pomohou se ve vaší svízelné situaci správně rozhodnout.
Když je rozvod tou lepší cestou
Existuje celá řada důvodů, kvůli kterým je rozvod jediným správným řešením vztahových problémů. Například v rodinách, kde dochází ke zneužívání, fyzickému či psychickému násilí rozhodně není na co čekat. Takové prostředí totiž nejenže dětem (a ani vám) neprospívá, ale může jim dokonce ublížit natolik, že si ponesou celoživotní následky. Proto čím dříve se situace změní k lepšímu, tím lépe.
Děti, které jsou vychovávány oběma rodiči, mají podle výzkumů lepší sociální dovednosti a předpoklady pro dobré studijní výsledky.
Máte-li na výběr
Rozvod a odloučení od jednoho z rodičů má obvykle na dítě velký vliv. Vyrovnat se s rozpadem manželství rodičů je pro většinu dětí tvrdým oříškem. Děti totiž ztrácí pevnou půdu pod nohama. Jejich životní jistoty se rychle mění a často jsou nuceny dospět mnohem rychleji než jejich vrstevníci, kteří žijí v harmonických rodinách.
Kromě toho, že se děti z rozpadajících se rodin musí vyrovnávat s rozvodem po psychické stránce, má odloučení od jednoho z rodičů vliv také na jejich fyzický vývoj. Neurologové z Hotchkissova institutu pro výzkum mozku při University of Calgary před sedmi lety uveřejnili v magazínu Science Daily závěry svého pozorování, které vypovídají o tom, že produkce mozkových buněk dospělých osob může být zčásti ovlivněna i tím, zda je dítě vychováváno jedním, nebo dvěma rodiči.
Z pozorování vědců vyplynulo, že děti, které jsou vychovávány oběma rodiči, mají lepší motorické schopnosti, lépe navazují sociální kontakty a zároveň získávají lepší předpoklady pro dobré studijní výsledky. O tom, že pro dítě je nejlepší vyrůstat v harmonickém rodinném prostředí s oběma rodiči, není pochyb.
Zůstat spolu jen kvůli dětem?
Jenže v rodinách, kde je aktuální téma rozvod, to má k harmonickému vztahu obvykle velmi daleko. A tak vyvstává otázka: Měli by spolu manželé zůstat jen kvůli dětem?
Děti se nejčastěji učí tím, že napodobují své rodiče. Pokud jsou tedy v rodině hádky a nepohoda na denním pořádku, může to být pro dítě podobně traumatizující jako rozvod samotný. A i v případě, že se rodiče snaží své pocity před dětmi neventilovat, podráždění a nepohoda rodičů se na ně obvykle stejně přenese. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?
Rezignace není řešením
Stačí si upřímně odpovědět na jednoduchou otázku: Kdy nastává ve vztahu okamžik, od kterého už v manželství nestojí za to usilovat o zlepšení? Harmonické manželství nepřichází samo. Je výsledkem tvrdé dřiny. Oba partneři na něm musí po celý život pracovat.
Připadá vám to vzhledem k vašemu manželství jako fikce? Žádný fungující vztah se neobejde bez umění přiznat chybu a odpouštění. K manželství, ve kterém se budou cítit obě strany příjemně, se můžete dopracovat dokonce i vy. A to i v případě, že pocházíte z rozdílného prostředí, nemáte toho spolu mnoho společného nebo do vašeho manželství vstoupila nevěra.
Pravidla pro lásku
Můžete se však dostat do situace, kdy druhá strana vaši snahu neopětuje. Ani v takovém případě nemusí být rozvod jediným řešením. Mnohé vztahy jsou postavené na jakési nepsané dohodě – na vzájemné toleranci, díky které může vztah fungovat, aniž by v něm docházelo k frustrujícím situacím či pravidelným hádkám.
Rozhodnete-li se pro tuto cestu, neobejdete se bez přistoupení na mnohé kompromisy. Ze svého rozhodnutí navíc nemůžete vynechat ani děti. Neunikne jim totiž, že ve vašem manželství už nedochází k drobným projevům náklonnosti v podobě držení se za ruce, občasného obejmutí nebo polibku na čelo. Dříve či později si tak začnou klást různé otázky, na které byste jim měli pomoci najít odpověď.
Harmonický vztah nepřichází sám od sebe, ale je výsledkem mnohaletého úsilí.
Děti se bez láskyplné péče neobejdou
Ať už vědci provádí jakýkoliv průzkum, jedno je jisté. Děti ve svém životě potřebují cítit lásku a oporu. Ani děti z rozdělených rodin nemusí nutně skončit špatně. Pokud jim dokáže dostatek lásky projevit někdo jiný a zájem rodičů plně nahradit, děti k němu obvykle přilnou a jejich psychický vývoj to nemusí nijak zásadně ovlivnit. Takovou roli může sehrát nový partner jednoho z rodičů, ale také prarodiče nebo dokonce pěstoun či pečovatel v dětském domově.
Pokud ale dětem mohou správné citové zázemí poskytnout rodiče, jde vždy o nejlepší možnou variantu. Stojíte-li tedy před rozhodnutím, jakým směrem se ve svém životě dále vydat, rozhodně vezměte v potaz i to, jaký vliv to bude mít právě na vaše děti. Pokud cítíte, že vaše manželství ještě není úplně ztraceno, zkuste mu dát ještě šanci.
Druhá šance ve vztahu: Jak získat zpátky milovanou osobu
|4 minuty čtení
Úsilí, které se vyplatí
Upřímně přemýšlejte nad tím, zda jste skutečně vyčerpali všechny možnosti. A pokud zjistíte, že ne, zkuste to tentokrát jinak. Nemyslete jen na své pocity a upřednostněte pocity svého partnera. Možná zjistíte, že byl váš pohled vlivem emocí doposud až příliš zastřený a unikaly vám souvislosti, které tak jasně ukazují na to, jak se ve skutečnosti se svým partnerem milujete.
Podaří-li se vám překonat životní krizi a hrozbu rozvodu odvrátit, dočkáte se nejen vděčnosti a spokojenosti ze strany vašich dětí. Naleznete ale i vnitřní klid a kdo ví, možná i ztraceného nejlepšího přítele.
