Nemusíte mít přímo patologický strach z pohlavního styku, přesto vás může jistým způsobem děsit. Pokud vám sexuální prožitek nic moc neříká, je to jedna věc. Co ale, když vás fyzické sblížení s jinou osobou skutečně děsí?
Genofobie je popisována jako patologický strach z pohlavního styku, konkrétně ze samotné penetrace. Postihovat může muže i ženy, v psychologické praxi je však velmi vzácná. Osoby trpící touto fobií běžně randí, chodí na schůzky a hledají vhodné protějšky. Jenže ve chvíli, kdy má dojít k sexuálnímu aktu, pohltí je panika.
Strach se nejčastěji projevuje somatickými jevy jako pocením, husí kůží, křečemi nebo třesem. Znáte osobně některý z těchto příznaků? Pokud ano, nemusíte se hned děsit, možná za vaším strachem stojí něco jiného.
Strach z intimity
Téměř každý je nervózní, když jej čeká první milování s partnerem. Vždy jde o krok do neznáma, který může ovlivnit další fungování vztahu, proto jsou obavy opodstatněné. Pokud vás ale každý sexuální styk děsí, nejspíše jde o zmiňovanou genofobii (občas můžete zaslechnout také název koitofobie). Nicméně důležité je uvést, že tato fobie nejčastěji vzniká po prožitém traumatu.
Úzkostné stavy však můžete zažít i bez toho, abyste trpěli nějakou fobií. Tak například jste-li dlouho bez sexuálního partnera a najednou vás čeká fyzické sblížení s někým novým, je normální, že máte obavy.
Další příčinou nervozity a strachu z intimního sblížení může být vlastní nejistota, nízké sebevědomí a sebeláska. Pokud máte problémy s přijetím obrazu vlastního těla, může vám to komplikovat navazování intimních vztahů s partnerem.
Když vznikne fóbie
Strach je odjakživa součástí lidského života. Funguje jako pojistka, pud sebezáchovy, který nám říká, abychom se měli na pozoru. V některých případech ale může být spíše přítěží. Strach z intimity je přitom docela běžný, zejména pokud se jedná o první sblížení s někým novým.
Čekají-li vás intimní chvilky s atraktivní osobou, je zcela přirozené, že pociťujete strach, obavy nebo nervozitu. U fóbie jsou však tyto pocity až abnormálně silné.
Nejčastější příčinou úzkostí přerůstajících ve fóbii je dříve prožité psychické trauma jako znásilnění nebo násilí v dětství, ale může vznikat také z náboženských důvodů (kdy sex je tabu).
Genofobie bývá spojována také s problémy přijetí vlastního těla. Vznikat však může i nezávisle na zmiňovaných příčinách. Důležitou roli hraje nízké sebevědomí, strach z různých dysfunkcí nebo nenaplnění očekávání.
Jak často mít sex ve zdravém vztahu?
|6 minut čtení
Chorobný strach ze sexuálního styku může být doprovázen nejrůznějšími obavami. Genofobii může provázet strach z pohlavně přenosných chorob, nízké sebevědomí, komplexy z vlastního těla a jiné. Některé z nich mají dokonce vědecké názvy:
- Nozofobie – strach z nákazy nebo onemocnění.
- Heterofobie – strach z opačného pohlaví.
- Tokofobie – strach z těhotenství a porodu.
- Gymnofobie – strach z nahoty.
Rozdíl mezi strachem a fóbií
Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma jevy spočívá v tom, že fóbie může negativně ovlivnit celý život. Významným způsobem ovlivňuje také běžné fungování. Přispívat může k pocitům úzkosti a deprese, které se promítají do každodenního života.
Strach bývá naopak omezen pouze na určitou oblast života, v tomto případě na tu sexuální. Obavy z intimního sblížení mohou narušovat romantické a intimní vztahy a způsobovat vztahové problémy. V tomto případě však může pomoci promluvit si s partnerem o svých obavách. Co se fóbie týče, řešením je často terapie.
Sužují vás silné obavy, ale nejste si jisti, zda to není jen přehnaný strach? I přesto můžete navštívit odborníka. Ten provede test a zjistí, zda je váš strach fyzického původu. Poté může doporučit terapeutické sezení. Svým obavám nemusíte čelit sami.
Strach z milování
Milování je nedílnou součástí lidského života. Užívat by si jej však měli oba partneři. Někdy se ovšem stane, že si jeden z partnerů není zcela jistý – je nervózní a nedokáže se pořádně uvolnit. Častěji to bývají ženy. Pro svého partnera chtějí být vždy dokonalé, přitažlivé a sexy. Jejich obavy jsou někdy natolik silné, že si nedovedou na plno užít milostné chvilky se svým protějškem.
Podle britské odbornice na vztahy Tracey Cox je hlavní překážkou zejména nespokojenost s vlastním tělem. Ta přitom může být velmi silná. Svlékání před partnerem je proto nekomfortní, nebo dokonce nepříjemné.
Podle studie z roku 2019 je jeden z pěti dospělých nespokojený se svým tělem.
Hledání vlastních nedostatků může způsobovat strach z odsouzení. Ženy mají často obavy, zda je s nimi partner v posteli spokojen, zda jsou dostatečně dobré či zkušené.
Další obavou, která ženy souží, je neschopnost dosáhnutí orgasmu. Jen velmi málo žen je schopno dosáhnout vaginálního orgasmu, je ale důležité myslet na to, že ženské erotogenní zóny jsou i jinde a slastného vyvrcholení lze dosáhnout i jiným způsobem. Důležité je, aby byl sex příjemný a užili si jej oba partneři.
Jak se strachu zbavit
V první řadě záleží, zda vás trápí běžné obavy z intimního sblížení, nebo skutečně trpíte genofobií. V případě zjištěné fóbie je třeba uvědomit si, zda vůbec chcete sjednat nápravu. Ideální je proto obrátit se na terapeuta, odhalit příčinu problému a zjistit, co dělat dál.
Důležité je pěstovat v sobě sebelásku a milovat své tělo. Zkušenosti, které vás ovlivnily nemůžete změnit, ale máte možnost změnit váš přístup k nim. K tomu dopomůže terapie. Přestože probírání problémů z dětství a dospívání nebude snadné, může výrazně pomoci pochopit, co se děje.
Jednou z cest, jak přijmout svůj odmítavý postoj k sexu, je přechod k asexualitě.
Někteří lidé řeší problémy se sexuálním životem dobrovolným zvolením asexuality. Tento způsob je vhodný pro ty, kdo skutečně netouží po intimním styku s druhou osobou a sex obecně nevyžadují. Důležité je nesnažit se mermomocí „uzdravit se“. Sex je důležitou součástí lidských životů, není ale nezbytný.
Pokud vám život bez sexu vyhovuje, může být asexualita opravdu tím pravým řešením. Pozor však na to, abyste se pro tento způsob života nerozhodli jen proto, že nedokážete své obavy překonat. Lidé, kteří se rozhodli pro asexualitu, ale pro intimním vztahu přesto v koutku duše touží, nemusí být se svým životem šťastní. Mohou se cítit nenaplnění nebo osamělí.
Postoj k sexu, souloži a penetraci může být různý. Zatímco někteří lidé pociťují nervozitu, obavy z nenaplnění partnerových představ nebo strach ze zklamání, pro jiné je sex nepříjemnou zkušeností. Genofobii mohou provázet zdravotní potíže nebo bolest, což ještě více prohlubuje nechuť k navazování intimních vztahů.
Touha po lásce a romantickému vztahu však mohou být impulzem, který postupně povede k uzdravení. I když bude tato cesta možná dlouhá a bude vyžadovat hodně trpělivosti, díky milujícímu a chápavému partnerovi můžete překonat i ty největší fóbie a obavy.
