Nejde jen o nepříjemnou bolest při sexu, ale mnohdy i o neschopnost zavést tampon. Symptomy vaginismu mohou být tak silné, že zcela znemožňují sexuální styk. Přestože se o problému příliš nemluví, trápí leckteré ženy.
Bolestivý nebo nepříjemný pohlavní styk zažila snad každá žena. Nejčastěji je bolest spojována s prvním pohlavním stykem, po čase však svíravé pocity obvykle odezní. Co když ale přetrvávají?
Některé ženy trápí opakovaná bolest pochvy při pokusech o pohlavní styk, což znemožňuje jeho naplnění. Nedostatečné uvolnění vaginálních svalů se odborně nazývá vaginismus, a ne vždy jej lze ovládat.
Co je vaginismus?
Vaginismus jsou mimovolné křeče svalů pánevního dna, které obklopují vagínu. Stažení svalů znemožňuje jak penetraci penisem, tak i zavedení běžného tamponu nebo vlastního prstu. Při jakékoli snaze o proniknutí dochází k nepříjemné bolesti a reflexivnímu, křečovitému stáhnutí svalů.
Vaginismus nebrání pouze plnohodnotnému sexuálnímu životu, ale znemožňuje také komplexní gynekologické vyšetření.
Jedná se o sexuální dysfunkci, která je charakterizovaná mimovolnými stahy svalstva při jakémkoli pokusu o penetraci. Žena trpící touto poruchou nemá nad činností svalů žádnou kontrolu, ke stažení dochází samovolně bez jejího zavinění.
Protože je průnik velmi bolestivý, může mít za následek i odmítání sexu nebo nepříjemné pocity při doteku na pochvě.
Z hlediska vzniku lékaři rozlišují dva druhy vaginismu. Primární z nich souží ženy, které nikdy neměly pohlavní styk a nezažily jakýkoli druh penetrace. Sekundární vzniká v určitém okamžiku. K proniknutí už někdy došlo, ale v důsledku silné bolesti jsou další pokusy odmítány. Ve většině případů se jedná o primární vaginismus. (zdroj: Národní zdravotnický informační portál)
Vaginismus je často příčinou nekonzumovaného manželství.
Jaké jsou příčiny?
Přestože je moderní medicína značně pokročilá, s příčinou vaginismu si rady neví. Dosud není zcela jasné, co za tímto onemocněním stojí. Někdy se vyskytne spontánně, jindy může potkat ženy po porodu nebo po prodělání nějaké infekce. Příčinou může být také negativní sexuální zážitek nebo psychické zábrany (traumatické zkušenosti, strach z pohlavního styku, odmítání sexuality apod.).
Vaginismus je někdy způsoben vulvodynií – bolestmi vnější oblasti genitálu. Vyskytuje se i v období menopauzy, kdy dochází k poklesu hladiny estrogenu, což může mít za následek nižší pružnost vagíny, nedobrovolné stahování svalů a menší poddajnost.
Mnoho žen pociťuje bolest při penetraci, kterou popisuje jako pálení nebo svírání. Bolestivý sex (dyspareunie) je jedním z hlavních příznaků vaginismu. Mezi další příznaky patří nemožnost zavést cokoli do pochvy (např. tampon), strach z pohlavního styku a ztráta sexuální touhy. Fyzický diskomfort se projevuje i na psychice, což má za následek odmítavé reakce jakýchkoli pokusů o sexuální sblížení, a to i se stálým partnerem. Zvláště pak, pokud žena po sexu touží, ale kvůli bolesti se pro ni stává nepříjemným.
Některé ženy trápí tento problém pouze při snaze o pohlavní styk, zavedení menstruačních pomůcek nebo vyšetření u gynekologa jim naopak nepříjemné nejsou. Na vaginismu se mohou podílet i další příčiny jako je infekce nebo vaginální suchost.
Nebojte se problém řešit
Během pohlavního styku mohou prožívat mírnou bolest až tři čtvrtiny všech žen. U velmi malého procenta je tato bolest tak velká, že penetraci zcela znemožňuje. Protože neexistuje konkrétní vyšetření, které by vaginismus prokázalo, je na pacientce, aby svému lékaři o problémech řekla. Ten potom sérií dobře položených otázek dokáže zjistit, zda vaginismem trpí.
Bolesti vaginálních svalů nekomplikují jen sexuální život, ale mají vliv také na psychiku ženy. Některé pacientky mohou cítit strach už jen při pomyšlení na proniknutí (ať už se jedná o penetraci penisem, nebo třeba běžnou prohlídku u gynekologa). Strach a obavy mohou samy o sobě zapříčinit stažení pánevního dna, v důsledku čehož se žena dostává do začarovaného kruhu.
Vaginismus je třeba řešit včas. Jedině tak se lze zbavit bolestí i psychické zátěže. Nejběžnější léčebnou metodou je fyzioterapie, která zahrnuje cviky na posílení pánevního dna, uvolnění a protažení svalů. Použity mohou být také vaginální dilatátory, díky nimž si žena pomalu zvykne na přítomnost tělesa uvnitř vagíny.
Pokud se na vaginismu podílí psychické problémy, mohou být nasazena i antidepresiva. Mnoho lékařů se však raději uchyluje k fyzioterapii a procvičení svalů. (zdroj: Sexuologická společnost)
Vaginismus nemusí být celoživotním trápením. Vhodnou fyzioterapií a relaxačními technikami se lze vrátit k běžnému sexuálnímu životu.
S léčbou pomůže cvičení
Cvičení není nijak náročné a provádět jej lze v pohodlí domova. Cílem je naučit se ovládat svaly pánevního dna a umět je uvolnit.
Doporučovány jsou zejména Kegelovy cviky. Ty byly původně vyvinuty pro ženy po porodu, kterým pomáhaly znovu posílit povolené pánevní dno. Později však byl jejich příznivý vliv prokázán i jinde. Aby bylo cvičení účinné, je třeba jej opakovat denně. Cviky jsou velmi jednoduché, jejich principem je stahování a povolování vaginálních svalů.
Jak cvičit
Cviky můžete provádět v mnoha polohách, nejpohodlnější je však ležet na zádech a na cvičení se plně soustředit. Sevřete svaly pánevního dna na několik málo sekund. Zpočátku se doporučují 2 sekundy stažení svalů, 10 sekund odpočinku. Dobu stažení svalů postupně prodlužujte. Během jedné série můžete provést až 20 cviků. Nezáleží na denní době cvičení, je však důležité provádět cviky denně.
Pokud vám to vaše tělo dovolí, zasuňte do pochvy jeden prst a začněte s cvičením. Postupem času se můžete dostat až ke třem prstům a naučit se své svaly uvolnit a rozšířit. Posloužit mohou také různé pomůcky, které jsou speciálně určeny pro posilování svalů pánevního dna. (zdroj: WebMD)
Když se problém promítá do vztahu
Vaginismem trpí velmi malé procento žen, přesto se jedná o nepříjemnou sexuální dysfunkci, která narušuje nejen život ženy, ale může se podepsat i na jejím partnerském životě. Důležité je nebát se svěřit lékaři, jaké problémy vás trápí.
Vaginismus se vyskytuje pouze u 1–7 % žen, v České republice jím trpí zhruba 0,55 % žen. I přesto, že je pravděpodobnost této dysfunkce velmi nízká, neznamená to, že jí netrpíte. Žijete-li v nekonzumovaném manželství, nedávejte si to za vinu. S partnerem si promluvte o problémech, které vás souží.
Muži někdy mylně nabývají dojmu, že nejsou dostatečně přitažliví nebo nedokážou ženu vzrušit. Partnerství pak může začít upadat. Řešení je přitom nasnadě – nebát mluvit jak s partnerem, tak s lékařem. Díky vhodně zvolené léčbě a kooperaci partnera mohou problémy zcela odeznít.
V případě, že není vaginismus pouze fyzické podstaty, možná bude potřebná i psychoterapie (nebo přímo sexuální terapie). Jejím cílem je odhalit vztah k pohlavnímu styku, ale i vlastnímu tělu a sexualitě. Terapie může probíhat individuálně nebo v páru. Pokud vám přítomnost partnera na terapii nevadí, je to jen dobře. Párová terapie může pomoci objasnit příčiny neshod ve vztahu.
Na koho se obrátit?
V první řadě si promluvte se svým gynekologem. Tito lékaři se specializují na zdraví a pohodlí ženy, proto by jejich návštěva měla být prvotní volbou. Pomoci může také urogynekolog, který se zaměřuje především na oblast pánevního dna. V závislosti na diagnóze se na léčbě dále mohou podílet specialisté z oboru sexuologie, psychologové a psychoterapeuti. (zdroj: Národní zdravotnický informační portál)
Faktem je, že vaginismus je problém, který sám od sebe neodezní. Lékařská pomoc je proto vždy potřeba. Z návštěvy odborníka nemusíte být v rozpacích. S gynekologem si o problému nejprve pouze promluvíte a poté vám bude doporučeno cvičení, případně další léčba.
