Punk je vyjádřením vzdoru proti společnosti a svazujícím normám. Nechce jít s většinou, a tak si vytváří vlastní proud. Provokuje své okolí a snaží se všemožně nezapadat do žádných tabulek. To vše je vám o něm možná známo, ale věděli jste, že vznikl jako hudební styl v Anglii?
Většina významných hnutí, která nějak ovlivnila podobu světa, vycházela z brojení proti společnosti. Stejně tak i punk. Už jeho název napovídá, že půjde o něco zcela jiného, doposud neznámého. Označení punk znamená v angličtině „výtržník“. Toto uskupení vznikalo v 70. letech minulého století převážně v Anglii. Původně se jednalo o hudební styl, který se rozrostl v životní styl.
Punk není jednotně ideově zaměřený, zkrátka se staví proti všem svazujícím pravidlům, která nastoluje společnost. Co všechno vlastně tento osobitý styl života a hudby vyznává? Pojďme se na něj podívat blíže.
Boj proti konvencím
Cokoli bylo konvenční, punk proti tomu bojoval. Odsuzoval především poměry ve společnosti, stavěl se proti touze po majetku a penězích, odmítal materialismus. Nesouhlasil s nacismem, bolševismem, diskriminací ani rasismem. Odmítal jakékoli předsudky, války nebo globalizaci. Kvůli nerespektování autorit mělo (a někdy sále má) mnoho punkerů blízko k anarchismu.
S odmítáním společenských pravidel, která brali jako svazující a omezující, přicházela také záměrná provokace. Hnutí bylo tolerantní k užívání měkkých drog, především marihuany. Skupina byla ovlivněna mnoha různými proudy, zejména sub-žánrem punk rocku s názvem Oi!. Jeho domovinou je Spojené království a původně se jednalo o streetpunk a reality-punk. Tyto styly následně sjednotil název Oi! (podle písničky londýnské skupiny Cockney Rejects).
Odlišným vzhledem k nezávislosti
Velké barevné číro, roztrhané oblečení a vzhled někoho, komu je to zřejmě úplně jedno. Pokud na vás punkeři zanechávají tento dojem, je to správně. Jejich hlavním mottem je hlavně nikam nezapadat. Žádná škatulka, ale provokativní a odlišný vzhled. Jedním z počinů punkerů bylo stavět se proti ideálům krásy, které nastavila společnost.
Proto má většina punkerů barevné natužené vlasy, roztrhané oblečení spojené zavíracími špendlíky, často se používá také izolepa. Inspirace subkulturou glam rock vnesla do punku šokující a provokativní vzhled, který byl jedním z prostředků, jak bojovat proti normám stanovujícím ideál krásy a také předsudkům. „Ošklivý“ zevnějšek má ukazovat, jak vypadají ostatní uvnitř.
Častými prvky oblečení jsou roztrhané rifle, mnohdy spojené zavíracími špendlíky nebo dozdobené nášivkami či plackami, piercingy, těžké boty nebo křivák. Číro jako jedno z hlavních poznávacích znamení punkerů přišlo až mnohem později. Původní hnutí zakládalo na tom, že je člověk sám sebou. Agresivní účes číro připomínající bodce se objevil až později a mnohdy býval kritizován.
Šokovat, provokovat a odlišit se. Extravagantní oblečení a nevšední účesy jsou pro punkery (česky někdy také pankáče) typické.
Na vlně hudby
Hudba navazovala na rock a rock ‘n‘ roll, proto také můžete zaslechnout název punk rock. Návaznost na tyto hudební styly byla značná. Využívána byla především jednoduchá melodie často o několika akordech, která byla doplněna satirickým textem, díky němuž bylo možné nahlas vyjádřit svůj nesouhlas se společností. Hlavními hudebními skupinami, jež lze považovat za průkopníky tohoto hudebního žánru, jsou americké New York Dolls nebo Ramones. V Británii se v 70. letech staly populárními Sex Pistols, Adicts nebo The Clash.
Vydáte-li se na punk rockový koncert, možná budete překvapeni, jaký nabere směr. Disko tancem tam rozhodně neoslníte. Na těchto akcích se naopak setkáte s tancem zvaným pogo. Tento druh chaotického pohybování vznikl v 70. letech 20. století jako vzdor proti běžným diskotékám.
Proslýchá se, že pogo vymyslel člen skupiny Sex Pistols…
Punk rock v Česku
V době, kdy se u nás začínal punk objevovat, jsme ještě byli Československem. Tento styl hudby na československou scénu pomalu pronikal prostřednictvím coverů zahraničních punk rockových písní. Ponechána byla původní hudba a doplněn byl český text. Prvními, kdo s punk covery začal, byla skupina Extempore, později Energie G nebo Zikkurat.
Během svého působení to však punk rockové skupiny neměly vůbec jednoduché. Komunistický režim se stavěl velmi odmítavě k zahraničním vlivům a podobně jako jiné i punk patřil k zakázaným stylům. Největší rozmach zažil až po roce 1989, kdy se s punkovými skupinami roztrhl pytel. Vznikly například Totální nasazení, Houba, Punk Floid, The Fialky a další.
Punk vs. skinheads
Punk byl inspirován mnoha směry a hnutími, mimo jiné se hlásil také k dělnické třídě. Inklinace k dělnickému původu byla vyjadřována těžkými botami (gládami) nebo pracovními botami s okovanou špičkou a vojenskými bundami. Patřily k tomu i nakrátko ostříhané vlasy, podle čehož také vznikl název skinheads. Ačkoli mají skinheads a punk mnoho společného, nejsou zcela totožné.
Hnutí skinheads podobně jako punk brojilo proti společnosti, mnohdy však docházelo k násilnostem a rvačkám, jež byly motivovány sociálními důvody.
Skinheads nebyli politickým hnutím, ale uskupením, kterému šlo především o odlišení „lepší“ společnosti, proti níž se stavěli. Zpočátku se skupina objevovala pouze na fotbalových zápasech a navštěvovala hudební festivaly, nicméně jejich nátura byla poněkud svérázná, v důsledku čehož docházelo k nepokojím a fyzickému násilí.
Přesto, že se hnutí skinheads podobně jako punk ztotožňovalo s dělnickou třídou a podle toho se členové také oblékali, jejich jednání vykazovalo známky rasismu. Zpočátku šlo o to, odlišit se od zbohatlíků, majetných lidí a celkově „lepší“ společnosti, později se objevily útoky na Pákistánce nebo hnutí hippies (to bylo obvykle tvořeno lidmi ze střední vrstvy). Jejich postoj k imigrantům byl dosti nevyhraněný. V době, kdy hnutí vzniklo, se v Británii začal rozšiřovat hudební styl zvaný ska pocházející z Jamajky. Na koncertech skinheads tančili společně s Jamajčany, přesto však proti jiným etnikům hlasitě vystupovali.
Obě hnutí jsou si podobná, a přesto najdeme rozdíly. Jejich hlavním pojítkem byl hudební styl Oi! Mezi hlavní skupiny tvořící v tomto duchu patří Sham 69, Business nebo Cockney Rejects. Na české scéně se objevili Prohibice, Pilsner Oiquell či The Riot.
Postoj k rasismu
S příchodem neonacistické scény se členové punku postavili na druhý břeh – stali se odpůrci nacismu. Část hnutí skinheads se vlivem své průbojnosti, agrese a nenávisti k jiným etnikům postupně přeměnila v neonacisty. Nepokoje začaly s bouřící se dělnickou třídou v důsledku zvyšující se nezaměstnanosti, za kterou zčásti mohli přistěhovalci. Nepříznivá a nezlepšující se situace vedla k radikalizaci skinheadů. Začala se zvyšovat kriminalita a násilné útoky proti imigrantům tmavé pleti.
V 80. letech minulého století se toto hnutí dostalo také do Evropy. Rozšiřovat se zde začal proud White power skinheads, které bylo většinově neonacistické. Členové často používali nacistické znamení i názvosloví.
Jak to tedy vlastně je?
Mnoho skinheadů by se jistě ohradilo a řeklo, že jejich hnutí není to stejné jako neonacismus. V dnešní době označuje pojem skinhead obvykle mladého člověka v kožené bundě, těžkých botách a s vyholenou hlavou. Doplňky jsou nejrůznější placky a nášivky, často také kšandy. Jejich názory najdete především na těchto plackách a nášivkách. Skinheadi jsou dnes silně vnitřně diferenciovaní – ti vlastenecky založení projevují hrdost na svůj národ motivy vlajky nebo národních znaků. Neonacisticky orientované jedince poznáte podle neskrývaných fašistických symbolů jakými je například svastika.
Nevšední vzhled a podivné chování – styl punk v lidech evokuje nejrůznější emoce a vyvolává různé myšlenky. Vyznavači punku jsou obvykle oblečeni tak, aby dali najevo, co si myslí o společnosti. Poslouchají svéráznou hudbu, ale své názory vyjadřují v mezích. Jejich mottem je být svůj a nenechat se ovlivnit druhými.
Snad jsme vám pomohli udělat si v těchto hnutích a životních stylech aspoň částečně jasno.
Punk’s not dead.
