Touha dokázat dítěti lásku a ochránit ho před vším, co by ho v dnešním špatném světě mohlo potkat, vede mnohé rodiče k přehnané péči. Z dětí pak vyrůstají manipulativní jedinci, kteří jsou zvyklí ovládat své okolí.
Jak k takové situaci vůbec dojde? Jak se jí dá zavčas předejít? A co dělat, pokud už doma máte dítě s podobnými sklony?
Chcete být skvělým rodičem, a tak jste svému dítěti neustále k dispozici. Snažíte se mu být na blízku vždy, když ho něco trápí. Jakmile potřebuje s něčím pomoct, stojíte vždy za jeho zády připraveni kdykoliv zasáhnout. A než se nadějete, z vašeho dítěte vyroste nesamostatný jedinec, který je zvyklý si za všech okolností vynutit pozornost a nepouštět se do ničeho, do čeho se mu nechce.
Problémy řeší vaším prostřednictvím. A vy se tak nevědomky postupem času stáváte podřízeným svého dítěte. Je to i váš případ? Nebo se bojíte, že by jednou i ve vaší rodině mohlo k něčemu podobnému dojít?
Cesta od lásky k rozmazlenosti
K tomu, že se vaše dítě začne projevovat sobecky a manipulativně, v drtivé většině případů nedojde ze dne na den. A rozhodně nejde říct, že by se rodiče o takovou výchovu cíleně snažili. Jak je tedy možné, že se z milovaného dítěte stane „spratek“, který ovládá celou rodinu?
Hranice mezi vyrovnanou výchovou, ze které vzejde samostatný, sebevědomý jedinec, a výchovou rozmazlovaného dítěte, kterému je vše dovoleno, je často velmi tenká.
V obou případech lze totiž o rodičích říct, že své dítě bezmezně milují, je pro ně středem vesmíru, chtějí pro něj jen to nejlepší a snaží se zabránit tomu, aby mu kdokoliv ublížil. Rozdíl je tak pouze ve způsobu, jakým své city projevují a co všechno svému dítěti z lásky dovolí, či nedovolí.
Jak poznáte, že s vámi dítě manipuluje?
- Navozuje u vás časté a cílené pocity viny za to, co jste (ne)udělali.
- Dokáže vás přimět dělat věci, které byste sami ze své vůle nedělali.
- Nesděluje na rovinu, co si skutečně myslí a co cítí.
- Jde si za svými cíli na úkor druhých.
- Na konkrétní otázky odpovídá neurčitě.
- Své žádosti dokáže obohatit o řadu logických argumentů.
- Zpochybňuje kvality, schopnosti a pohnutky druhých lidí.
- Snaží se vykroutit ze své zodpovědnosti.
- Dokáže ze sebe udělat oběť, kterou ostatní musí litovat.
- Rozděluje lidi ve svém okolí, podněcuje k podezíravosti.
- Skrytě vyhrožuje a vydírá.
- Rychle mění způsob svého chování podle toho, s kým zrovna komunikuje.
- Překrucuje vyjádření druhých, či přímo vědomě lže.
- Nebere ohled na přání a potřeby druhých.
- Snaží se lichotit tomu, komu se chce zavděčit.
Viníkem není dítě
Ať už se z vašeho dítěte stane malý „tyran“ jakýmkoliv způsobem, důležité je si uvědomit, že na vině není samotné dítě ani jeho specifická povaha. Veškeré tendence manipulovat se svým okolím totiž vychází především ze způsobu výchovy.
Dítě – manipulátor – je obvykle dobrým pozorovatelem. Dokáže odtušit každou situaci, kterou by mohlo zvrátit ve svůj prospěch. Snadno odhalí zranitelná místa lidí ve svém okolí. A tak do rukou dostává obrovskou zbraň, kterou může kdykoliv použít v neprospěch svých rodičů, učitelů či kamarádů. Malé děti si svou moc obvykle ani neuvědomují. Pouze používají naučené vzorce chování, kterými jsou zvyklé se odmalička řídit.
Začněte se změnou co nejdříve
Má i vaše dítě sklony k manipulativnímu chování? Pak tomu učiňte přítrž co nejdříve. Čím je dítě menší, tím je tvárnější. Pokud mu dostatečně důkladně vysvětlíte, co je špatně a proč je to potřeba změnit, bude to pro dítě mnohem méně bolestivé, než si myslíte.
Připravte se na to, že dítě, které je zvyklé se svým okolím manipulovat, obvykle něco jiného říká a něco jiného dělá. Postojům, o které opírá svou argumentaci, však velmi často upřímně věří. Mějte pro něj tedy v nadcházejícím období změn pochopení.
Nenechte se ovládnout
Při snaze naučit své dítě novému způsobu chování je obvykle nejtěžší jeho manipulativní tendence rozpoznat a poté zůstat dostatečně pevní v nastavení nových pravidel. Emocionálně vyrovnaní rodiče projevující zdravou míru sebevědomí a milující své dítě dokážou projevit své city správným způsobem a být svému dítěti vždy oporou, a přesto mnohé nedovolit, či dokonce zakázat. A dokonce na tom i trvat.
Na manipulativní chování proto vždy jasně reagujte. Dejte svému dítěti najevo, že tomuto způsobu komunikace je konec. Nastavte pevná pravidla, která vaše dítě nesmí překročit, a pokud to bude potřeba, nastavte i tresty, které vaše dítě čekají, pokud nastavenou hranici přece jen překročí. Své dítě milujete a nechcete mu ubližovat. Snažte se však nepodlehnout jeho nátlaku. V některých případech zřejmě bude nejlepším způsobem, jak se ubránit manipulaci a nepodlehnout svým pocitům viny, váš odchod z místnosti.
Změna, která prospěje vám i dítěti
Je jasné, že pokud má vaše dítě sklon k manipulaci ve čtyřech letech, bude váš přístup o poznání jiný, než pokud už máte doma puberťáka. Nikdy však není příliš pozdě se změnou začít. Nezapomeňte, že svým pevným přístupem prospějete sobě, svému nejbližšímu okolí, ale především svému dítěti.
Manipulativní jedinci totiž často dokážou přimět své okolí k tomu, aby je následovalo, ve skutečnosti si však často neumí vytvořit hluboké a trvalé vztahy. Jejich chování je založeno na principech, které nemají skutečnou hodnotu. Pomozte jim udělat změnu v jejich chování a dosáhnout tak spokojenějšího a kvalitnějšího způsobu života.
