Jednou nastane čas, kdy každé zdravě se vyvíjející dítě zatouží vyletět z hnízda, žít svůj život po svém a možná i založit vlastní rodinu. Ovšem ne všichni rodiče se s odchodem potomků smíří beze slz, zpochybňujících komentářů a šrámů na duši. Rozhodnutí zvednout kotvy přitom nepůsobí bolest jen v domácnostech dosud hospodařících pod jednou střechou.
S nepochopením, odsudky a negativismem ze strany rodičů bojují i ti, kteří by rádi změnili bydliště nalézající se poblíž mateřské náruče za vzdálenější. Pokud i vy řešíte, jak se vyrovnat s nátlakem rodiny, nechápavým postojem a přehnanými požadavky, následující tipy jsou určeny právě vám. Stojíte-li na opačné straně barikády, nepřehlédněte následující:
Jak se mohou partneři vyrovnat s odchodem dětí z domu
|5 minut čtení
Na věku nezáleží. Nebo ano?
Ve spojitosti s odchodem dětí z domova je nejčastěji slyšet o syndromu prázdného hnízda spjatého s mladými dospělými, kteří se rozhodli osamostatnit a opustit bezpečný přístav rodného domu. V domácnosti chudší o jednoho člena a bohatší o porci volného času, se pak někteří rodiče začnou cítit nepotřební a osamocení.
Jejich bezradnost a někdy i ztráta smyslu života bývá o to palčivější, zůstanou-li sami. Bez spřízněné duše a pevné partnerské náruče se každá změna snáší hůř. Ránu zpravidla utrží i vztahy udržované „jen kvůli dětem“. Bez společných zálib a životních cílů nastává po odchodu ratolestí vakuum, které pocit prázdnoty ještě umocní.
Syndromem prázdného hnízda mohou trpět i rodiče, jejichž děti již dlouho žijí ve vlastních domácnostech – stačí aby bydleli poblíž a rozhodli se odstěhovat dál. Na věku odcházejících potomstva totiž nezáleží.
Nepochopení a výčitky ze strany rodičů tak nezažívají jen čerství dvacátníci, sotva se stavějící na vlastní nohy, ale klidně i pětatřicátníci po mnoho let žijící ve vlastních domácnostech. V obou případech má důvod společného jmenovatele: velmi silné mateřské či otcovské pouto, obavy ze změny a neschopnost přizpůsobit se nové situaci.
Jak pomoci rodičům překonat změnu
Adaptace na nové podmínky probíhá u každého z nás jinak rychle. Někdo změnu akceptuje téměř hned, jinému trvá to samé měsíce i roky. Hledáte-li nové místo pro život, nikomu nepomůžete, uzavřete-li se do sebe a se svými rodiči přestanete komunikovat. Uvědomte si, že největší díl potíží možná plyne z toho, že vás milují až příliš.
Chtějí vám být užiteční (a připadat tak i sami sobě), často vídat svá vnoučata a obecně být poblíž vám i jim. Ať už proto, aby malé nezbedy vyzvedli ze školky, uvařili jim jídlo až půjdou ze školy nebo je vzali na zajímavý výlet. Možná je smyslem jejich života právě pomáhat vám – i když jste dospělí, plně samostatní a schopní.
Zkuste nebrat jejich touhu po udržení úzkého kontaktu jako nedůvěru ve vaše schopnosti, ale jako vroucí přání milovat vás, milovat svá vnoučata a usnadňovat život vám i jim tak, jak to nejlépe sami a podle svého dovedou. V následujících tipech zjistíte, jak milujícím rodičům pomoci udržet s vámi kontakt, i když se odstěhujete.
7 rad, kterak zmírnit odpor rodičů proti vašemu stěhování
- Ukažte jim svůj nový domov. Koupili jste pozemek? Stavíte? Nebo se už chystáte nastěhovat? Vezměte na obhlídku i své rodiče. Seznamte je s novým místem, okolní krajinou i blízkou kulturou. Třeba seznají, že místo vašeho nového bydliště není tak špatné, jak se jim původně zdálo a nabízí zajímavé možnosti.
- Zúčastněte se spolu s rodiči místní společenské akce. Myslí si, že odcházíte bydlet do zapadákova? Třeba jim zdejší farmářský trh, vystoupení ochotníků nebo letní slavnost ukáží, jak to žije i v místě vašeho nového bydliště.
- Nastavte jim v GPS navigaci nejrychlejší cestu k vám. Ať ví, jak se za vámi dostat. Nevlastní auto? Vypište jim autobusová nebo vlaková spojení a seznamte je s tím, kolik času jaká cesta zabere.
- Zamyslete se nad příspěvkem na cestovné. Ne každý rodič, zejména je-li v důchodovém věku, má dostatek financí k častým návštěvám. Každá cesta něco stojí. Nemáte-li hluboko do kapsy, můžete zvážit měsíční apanáž na cestovní výdaje.
- Stavíte dům? Počítejte s pokojem navíc. Čím dál se stěhujete, tím spíš budete muset řešit ubytování rodičů, kteří k vám přijedou na návštěvu. I když je můžete nechat přespat na rozkládacím gauči, k pocitu, že jsou u vás skutečně vítáni a nepřekážejí pomůže komfortnější ubytování – samostatný pokoj, ideálně ještě s vlastním příslušenstvím.
- Myslete dopředu – jak se o své rodiče postaráte „na stará kolena“? Dříve bylo samozřejmostí, že se o své staré rodiče postarají mladí. Nenechají je odkázané na cizí pomoc, bez prostředků či o samotě. Dnes je tomu jinak. Zkuste se zamyslet, jak byste v novém bydlišti řešili akutní problém „postarat se“. Mohou se k vám rodiče přestěhovat? Mít pokoj navíc s vlastním příslušenstvím, ideálně v bezbariérovém přízemí, není od věci. Plánujete-li novostavbu, promyslete, zda svůj projekt ještě neupravit.
- Seznamte své rodiče s moderními technologiemi. Telefonické hovory přes wi-fi připojení, videohovory bez nutnosti instalace kamery jen s použitím chytrého telefonu nebo e-mailová komunikace. To je jen ukázka možností, které nám moderní technologie dávají. Využijte je a naučte s nimi zacházet i své rodiče. Vysvětlete jim, že vám díky nim budou blíž.
Nečekejte zázraky na počkání. Všechno chce svůj čas.
S postupným nastiňováním nových možností si i rodiče jednou uvědomí, že vaše odstěhování neznamená konec, ale nový začátek. A co když teprve nové místo k životu hledáte? Pak nepřehlédněte následující článek:
Město, vesnice, samota? Kde zakořenit a neprohloupit
|4 minuty čtení