…pro Váš lepší zítřek
Jak mluvit s partnerem, neútočit a dosáhnout svého?
i
Partnerské vztahy

Jak mluvit s partnerem, neútočit a dosáhnout svého?

Naučit se správně komunikovat je umění. Jestli má své tajemství, pak je to „neútočit“ a „věcně argumentovat“. Chcete využít řeč ve svůj prospěch? Ukážeme vám jak.


5 minut čtení


Stejně jako jste si osvojili mateřský jazyk a naučili se chápat význam jeho slov, tak je třeba ovládnout umění konstruktivní debaty. To ale není jen tak – vést plodné rozhovory trénujeme po celý život. A vždy je, v čem se zdokonalit. Máte-li štěstí na sparingpartnera, může váš dialog připomínat tanec. Línou a intimní rumbu, energický blues nebo vášnivé tango. A chcete-li dosáhnout svého a přesvědčit druhého? Zvolte dobrou strategii a připravte se na bitvu. Vaší zbrojí bude taktika a zbraněmi argumenty. Aby se vám tohle klání nezvrhlo ve válečné tažení s fatálními následky, máme pro vás tipy, nač se připravit a jak reagovat.

Buďte konkrétní

Mluvte k věci a nezabředávejte do omáčky. Aby vás partner nebo kdokoli jiný vnímal, musí udržet pozornost. Přestaňte proto tlachat a dlouze chodit kolem horké kaše. Než se do debaty pustíte, raději si ujasněte:

  • co je meritem věci,
  • proč se o tématu hodláte bavit
  • a čeho tím chcete dosáhnout.

To je ostatně nejlepší, co můžete udělat, chcete-li druhého o něčem přesvědčit. K cíli dospějete spíše přímostí, než kličkami a obezličkami, ve kterých se sami ztratíte.

Nerozumíte? Ptejte se

Nerozumíte tomu, co partner říká? Nechápete souvislost, na kterou vás upozorňuje? Nebojte se zeptat. Nejenže si položením dotazu vše vyjasníte (načež budete schopni lépe argumentovat), ale navíc můžete odhalit chybu v úvaze protistrany. A jestli se bojíte, zda nebudete vypadat hloupě? Často se ptají právě chytří. Ti, které zajímá gros věci víc než efekt, který na ostatní vrhají.

Emoce na uzdě

Stačí málo a někdy i běžný rozhovor vzkypí v emocionálně vypjatý duel. Nejsme stroje, ledové královny ani zamrzlí nemrtví. City do našich debat patří. Když je jich ovšem příliš, často se i konstruktivní výměny zvrhnou ve slovní přestřelku. Výčitka stíhá výčitku, padají ostrá slova, ozývají se zvýšené hlasy, tu a tam dojde na slzy a leckdy také na věty, za které bychom si později raději ukousli jazyk. Jak tomu zabránit?

Zaručený recept na zachování klidu bohužel není. Doporučované „nadechnout se a počítat do deseti“ ne každému funguje. Když ale cítíte, že při debatě „přituhuje“, zkuste zjistit (ať už dotazem nebo vašim vnitřním pochopením), co druhého vede k postoji, který vás právě vytáčí. Je to jeho vlastní strach? Obavy o vás? Vlastní bolest?

Pochopení motivace druhého, jakkoli vám přijde sama o sobě absurdní, vám dopomůže k porozumění. Snadněji udržíte emoce pod kontrolou a o něco prodloužíte čas, ve kterém zvládnete zůstat nad věcí

Stop předpokladům

Snad nejčastějším nešvarem, který se nám v osobní komunikaci dere na jazyk – a na mysl obecně, je předpoklad, že víme, jak se druhý cítí, co prožívá a co si myslí. A často to vlastně víme ještě lépe než on sám. Dá to rozum, my přeci víme (skoro) všechno. Také trpíte samolibostí a přesvědčením, že dokážete vystihnout emocionální prožitky partnera líp než on či snad za něj dokonce i cítit? Pak se raději vraťte nohama na zem. Ve skutečnosti do druhého nevidíte. Můžete být sice více empatičtí než většina osob ve vašem okolí, ani to vám však nedává právo tvrdit, že cítíte za druhé.

Citové vydírání

S předpoklady do jisté míry souvisí i sklon k citovému vydírání. Zakažte si jednou provždy věty: „Jestli mě miluješ, uděláš to a to…“. Nebo to samé v bledě modrém: „Věděla jsem, že to neuděláš…“ Vynucené důkazy lásky nejsou žádným důkazem, pouze známkou submisivnosti partnera a jeho touhy vyhovět na jedné straně a vaší dominance na straně druhé.

Raději se zamyslete, co vás žene k touze ovládat. Je to strach z neúspěchu, osamělosti nebo tendence zůstat nepostradatelný? Nahlédněte do svého vlastního nitra a udělejte si pořádek sami v sobě

Konec útokům

A je to tu. Výčitky. „Tys udělal tohle a neudělal támhleto. Měl jsi být takový a makový, ale nebyl. Zkazil jsi to! Můžeš za to!“ Mávají s vámi emoce? O těch tu už byla řeč. Napadáním ovšem nic moc nevyřešíte – krom toho, že vyventilujete svůj vztek. Navíc partnera zaručeně pohněváte, načež se začne bránit nebo vám útoky sám vracet. Odpusťte si invektivy. Mluvte o sobě. Co vám samotným na chování partnera vadilo, jak jste se při něm vy sami cítili. Jaké řešení byste si sami za sebe představovali… Zkuste společně přijít na to, jak by se měla situace odvíjet, kdyby k ní mělo znovu dojít. A nezapomeňte – hovoříte-li o sobě, neútočíte.

Konstruktivní debata nad zlato

Je esencí všeho předešlého. Je šachovou partií, ve které není cílem dát šach mat soupeři, ale užít si duel, vzájemně se obohatit, přiučit se něčemu novému a společně dopět k cíli. Porazit problém. Najít odpovědi na položené otázky. Přestaňte na sebe vytahovat dávné prohřešky. Pokud se nebavíte právě o nich, nechejte kostlivce ve skříni dále spát. Bavte se k věci. Řešte to, co je na pořadu dne právě teď. Neútočte a snažte se držet tématu. Však víte – hlavně konstruktivně.

7

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Pokračováním souhlasíte s podmínkami.