Lesk žlutého kovu fascinuje lidstvo už od pradávna. Vždyť pro zlato se vedly války, vraždilo se pro něj. Je odznakem bohatství a moci.
Málokdo má ale tušení, jak vynikající vlastnosti zlato nabízí třeba pro průmyslové využití. Pojďme se tedy zlatu podívat trochu na zoubek.
Symbol zářícího úsvitu
Už staří Egypťané ho považovali za obraz samotného slunce a přisuzovali mu božskou moc. Ostatně název Núbie, oblast v severovýchodní Africe, pochází od slova Núb, tedy zlato. Právě odsud zlato putovalo do světa.
Aztékové tento drahý kov označovali slovem teocuitlatl, tedy exkrement bohů.
V latině se zlato nazývá Aurum, což v překladu znamená „zářící úsvit“.
Centrální banky od finanční krize navyšují své zlaté rezervy. Dnes jsou oficiální rezervy o více než 5 000 tun vyšší než v roce 2009 a centrální banky vlastní téměř 35 000 tun zlata, což odpovídá asi 17 % celosvětových nadzemních zásob, uvádí web gold.org
Hledači Eldorada
Hernán Cortéz dostal od aztéckého náčelníka Montezumy zlaté kolo připomínající Slunce a helmici plnou zlata. Jeho následovník Francisco Pizarro pro změnu zajal Inka Atahualpu a za jeho propuštění žádal místnost naplněnou zlatem.
Z Nového světa pak do Evropy pluly lodě naložené zlatým nákladem. Spisy Archieves of the Indies, které se nacházejí ve španělské Seville hovoří o tom, že po dobytí Peru v roce 1535 údajně připutovalo do Evropy 5 milionů kg zlata a asi 20 milionů kg stříbra, což jsou skutečně ohromná čísla.
Dodnes dobrodruzi pátrají po bájném Eldoradu, městu plném zlata. V Kalifornii a Austrálii vypukla v 19. století zlatá horečka, během které hledači s vidinou objevu zlatých valounů dokázali skousnout opravdu velmi tvrdé životní podmínky. Málokomu se ale poštěstilo zbohatnout.
Vynikající vlastnosti
Schválně, zkuste si tipnout, kolik zlata bylo v historii vytěženo. Je to pouze 161 000 tun (146 057 metrických tun). Když to porovnáte například s 5,6 miliony tun (5,1 milionu metrických tun) hliníku, které se vyrobí v USA za jediný rok, je jasné, že jde o pouhý zlomek.
Zlato se vyznačuje jedinečnými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Z jedné unce zlata (zlato se uvádí v troyských uncích, která činí 31,1 gramů) lze vykovat plíšek o tloušťce jedné miliontiny palce (palec je 2,54 cm) nebo vytáhnout drát dlouhý zhruba 80 kilometrů.
Je velmi tvárné, proto se s oblibou používá na výrobu šperků, ovšem čisté zlato známé jako 24karátové, je velmi měkké, proto se do něj přidávají příměsi jako například měď či platina, aby se zvýšila jeho odolnost.
Velmi složitá těžba
Zlato je také chemicky inertní, což znamená, že velmi nesnadno reaguje s různými chemickými látkami. Zároveň je velmi dobrým vodičem elektrického proudu. Používá se v průmyslu i v lékařství.
Těžba zlata ale velmi zatěžuje životní prostředí, protože odpadu na jednu vytěženou unci zlata je mnohem více než v případě jiných kovů. Při náročné fyzické práci spojené s těžbou ročně umírají spousty horníků v těch nejchudších částech světa.
Samotná těžba je velmi složitá, od objevení ložiska může trvat i 10-20 let, než je důl připraven k tomu produkovat kov. Pouze 0,1 % odhalených a prozkoumaných ložisek vede k produktivní těžbě.
Přibližně 10 % ložisek zlata také obsahuje tolik kovu, aby se vzhledem k obrovským nákladům vyplatilo těžit. Výsledkem zpracování horniny na zlato je slitina zvaná doré, ve které se nachází 60-90 % zlata.
Co určuje cenu zlata? Ceny zlata v konečném důsledku závisí na nabídce a poptávce. Vzhledem k tomu, že produkce zlata je zdlouhavý proces, trhy mají určitý přehled o nabídkové straně trhu se zlatem, ale poptávka může divoce kolísat.
Například ekonomické nebo politické turbulence mohou přimět investory, aby se hrnuli do vnímaného bezpečí zlata. Centrální banky nakupující zlaté rezervy, poptávka po špercích a obavy z inflace mohou mít také dopad na trhy se zlatem, vysvětlují mechanismus ovlivňování cen zlata na webu investopedia.com.
Oblíbené prsteny
Pro téměř každou historickou kulturu je zlato symbolem krásy, úspěchu i moci. Už z doby před více než 6000 lety máme doklady o tom, že se zlato používalo jako prostředek směny, tedy na výrobu peněz.
Třeba na příkaz krále Kroisa z Lýdie (oblast dnešního Turecka) kolem roku 560 př. n. l. už byly raženy zlaté mince. I dnes hraje průmysl výroby a prodeje zlata v turecké ekonomice velkou roli.
Jedním z největších světových trhů zlata je také trh indický, šperky jsou zde velmi oblíbenou investicí do budoucnosti, lidé mají ke zlatu velkou úctu, a to i na venkově.
Mohutný je rovněž čínský trh. Číňané mají ve zvyku dávat drobné zlaté šperky v podobě náhrdelníků a náramků novorozencům, oblíbeným dárkem jsou předměty ze 24karátového zlata také na Nový rok.
U nás stejně jako například v USA jsou oblíbené zlaté snubní prsteny. Američané jim přišli na chuť zejména v období 2. světové války, kdy je nosili vojáci jako připomínku svých blízkých, které museli zanechat doma a vyrazit do boje. Díky své vzácnosti je zlato velmi žádané. Investice do zlata v podobě slitků představují trvalou hodnotu, která léty neklesá.
Historie ukázala, že během ekonomických zpomalení, od Velké hospodářské krize až po pandemii COVID-19, zlato zhodnocuje, říká finanční analytik James Jason ze společnosti Mitrade na webu businessinsider.com.
Využití v elektronice
Na zlato narazíte i tam, kde byste to nejspíše vůbec nečekali. Například ve svém mobilním telefonu. V mobilních telefonech narazíte asi na 0,034 g zlata, což má při dnešních cenách hodnotu asi 42 Kč. Za jeden gram zlata přitom zaplatíte zhruba 1300 Kč.
Právě v elektronice získává zlato velké průmyslové využití. Je účinným vodičem schopným velmi dobře přenášet i malé elektrické proudy a nekoroduje. Hodně se proto používá v průmyslové elektronice, ve spínacích a reléových kontaktech, v konektorech, pájených spojích, ale také připojovacích lištách a spojovacích vodičích. Kromě mobilních telefonů můžete narazit na zlato třeba i v kalkulačce nebo ve stolním PC či notebooku, případně i televizi.
Zubní náhrady
Velké uplatnění nachází zlato také v kosmickém průmyslu, kde tvoří celou řadu součástek, na které jsou kladeny extrémní nároky, pokud jde o jejich spolehlivost. Náročným podmínkám panujícím ve vesmíru totiž odolá jenom málokterý materiál.
Z dalších typických oblastí, kam zlatou proniklo, můžeme jmenovat stomatologii. Poprvé se v oblasti zubních náhrad tento kov začal užívat někdy kolem roku 700 př. n. l. Etruskové z něj už tehdy vyráběli umělé zuby. I dnes slouží zlato v lékařství velmi dobře, protože není alergenní a snadno se s ním pracuje, je výjimečně tvárné, takže se hodí na zubní výplně, korunky i můstky.
Držení se vyplatí
Investovat do zlata se rozhodně vyplatí, doporučují to i finanční poradci. Hovoří o tom, že je vhodné mít 5-10 % svých finančních rezerv ve zlatě, v době krize to může být klidně i 15 %. Bez ohledu na to, v jaké kondici se ekonomika nachází, je dobré tyto rezervy mít a udržovat si je.
Zlato je podle odborníků zajištěním proti inflaci, bezpečným útočištěm v nejistých dobách, protiváhou k akciím. Můžete investovat do zlata v prutech či mincích. Nevýhodou je, že nevytváří příjmy ani zisk, nedostáváte z něj žádné dividendy. Také jeho držení je nákladné, hrozí riziko krádeže.
Jedná se také o nelikvidní zboží, nemůžete ho lusknutím prstu okamžitě prodat. Přesto výhody držení zlata jasně převažují.
