Očkovaný vs. neočkovaný, proč ta nevraživost?

Covid-19 se na nás snesl jako jedenáctá egyptská rána. Je tu s námi už přes rok a stále se ho nemůžeme zbavit. Začínal pozvolna, nesl se k nám prostřednictvím médií a zpočátku jsme pouze slyšeli o něčem, co se šíří Čínou, a doufali jsme, že se k nám nedostane. Ale dostal. Začal omezovat naše životy a všechny nás zaskočil. Nikdo se s ním neuměl vypořádat, a tak začaly nelehké časy bez práce, s home office, rouškami a dezinfekcemi.

Na počátku roku 2021 nám někdo hodil záchranný kruh – vakcínu. I když nás měla ochránit, objevilo se mnoho spekulací o jejím působení a nežádoucích účincích. Pravdivé informace a výmysly se mezi sebou mísily takovou rychlostí, že už nikdo nedokázal poznat, co je vlastně pravda. A tak tu teď stojíme před otázkou: nechat se očkovat, nebo nenechat? Pojďme se společně podívat na všechny smysluplné a logické argumenty.

Co je COVID a kde se vzal?

Virové onemocnění s označením COVID-19 je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2. Koronaviry jsou viry, které se šíří vzduchem či kontaminovanými předměty a způsobují onemocnění zvířat i lidí. Typické jsou pro ně mezidruhové přenosy, proto se člověk může nakazit od zvířete. Osoba zasažená některým z koronavirů může projít běžným onemocněním jako je nachlazení, ale objevit se mohou také závažnější problémy.

V roce 2012 se ve světě objevil betacoronavirus, který byl nazván SARS-CoV, později bylo zjištěno, že je tento vir zodpovědný za onemocnění SARS. Jeho výskyt byl poprvé hlášen 16. listopadu 2002 v čínské provincii Kuang-tung. Během následujících několika měsíců se nákaza rozšířila do mnoha zemí (celkem jich bylo více než 30). Způsobila řadu problémů a zapříčinila také mnoho úmrtí. V České republice toto onemocnění potvrzeno nebylo.

V roce 2012 se betacoronavirus objevil znovu, tentokrát pod názvem MERS-CoV (Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus). Opět se jednalo o nemoc přenosnou ze zvířat na lidi (tentokrát byl původcem egyptský netopýr, přenašečem na člověka se stal velbloud). Podobně jako SARS i toto onemocnění způsobuje respirační potíže, závažné onemocnění plic a postihuje také ledviny. Oproti předchozímu typu koronaviru má mnohem menší úmrtnost a šíří se pomaleji.

V roce 2013 nebyl zaznamenám žádný nakažený v Česku. COVID-19 je pro nás nepříjemnou premiérou.

SARS, MERS i COVID-19 patří do stejné skupiny koronavirů.

Proč je zlehčován?

Zřejmě právě kvůli tomu, že s ničím podobným jsme se ještě nesetkali. Ve světě mají neveselé zkušenosti s onemocněním SARS a MERS, nás se však tyto krize nedotkly. Česko ve velké míře zasáhl až Covid-19 a všechny tak zaskočil nepřipravené.

Onemocnění bohužel přerostlo až v celosvětovou pandemii. Jednu dobu pro nás byla charakteristická obrovská čísla nakažených a zaplněné nemocnice, přesto lidé tuto situaci zlehčovali, protože se s nemocí sami nepotkali, nebo věřili, že se jedná o obyčejnou chřipku, která je akorát zveličována a používána ke „strašení lidí“.

COVID-19 tu s námi vydržel už přes rok, a přestože nyní čísla nakažených rapidně klesají, objevují se nové mutace. Situace je stále složitá, proto je důležité vyjadřovat si navzájem solidaritu, a to i přesto, že máme jiný názor než ostatní. Některé rodiny zasáhl COVID-19 opravdu výrazně – setkaly se úmrtím několika členů – jiných se ani nedotkl (naštěstí). Klíčové je držet při sobě a navzájem se v těchto těžkých časech podporovat.

Jak z toho ven?

Na začátku letošního roku se objevil způsob, který nám dával naději, že se onemocnění COVID-19 zbavíme. Přesto však vyvolal mnoho kontroverzí. Objevily se nejrůznější teorie a spekulace, kvůli nimž se pravdivé informace ztratily v komunikačním šumu.

Problémem je také nedůvěra v cokoli, co je nám poslední dobou nabízeno nebo slibováno. Přestali jsme věřit autoritám a se všemi těmi informacemi, co na nás chrlí televize a internet, už ani nevíme, čemu máme věřit. Pojďme se společně podívat na důvody, proč se (ne)nechat očkovat.

Jak funguje očkování

Vakcíny poskytují ochranu proti případnému nakažení onemocněním COVID-19. Po aplikaci látky se tělo s koronavirem „naučí“ vypořádat. Pokud se nakazíme, náš imunitní systém již bude vědět, jak s onemocněním naložit a dokáže se ho rychle zbavit. Po očkovaní je nakažení SARS-CoV-2 stále možné, ale průběh nemoci by měl být velmi mírný. Každý naočkovaný člověk má teda vyšší pravděpodobnost chránit nejen sebe, ale také ostatní.

COVID-19 je vysoce infekční onemocnění respiračního systému, které může vést až k velmi těžkému poškození plic. Následkem onemocnění může být i smrt.

Otázky a odpovědi

Okolo očkování se stále vznáší mnoho otazníků, které obyvatelstvo rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Některé informace jsou pravdivé, jiné jsou značně zavádějící. My se vám pokusíme zodpovědět nejčastěji kladené otázky týkající se onemocnění COVID-19 i očkování.

Co dělá očkování s tělem?

V současné době existuje několik druhů očkování proti COVID-19. Všechny způsobují, že po aplikaci vakcíny dojde k aktivování imunitního systému, který reaguje na molekuly koronaviru. Při případném setkání se SARS CoV-2 tělo virus rozpozná a dokáže se bránit. U očkovaných lidí existuje nízká šance na nakažení koronavirem, ovšem stále existuje. V případě onemocnění je pravděpodobné, že postižená osoba bude mít velmi mírný průběh nemoci. Díky očkování tedy můžeme postupně zastavit šíření onemocnění.

Jaké jsou druhy vakcín?

V současné době jsou v Česku nabízeny čtyři druhy vakcín proti koronaviru. Jedná se o Comirnaty, Modernu, AstraZenecu a Janssen. Každá z nich má jiné procento ochrany proti onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 a působí na jiném principu.

• Comirnaty – vakcína od společnosti Pfizer/BioNTech. Obsahuje molekuly označované jako mRNA, které nesou informace k vytvoření proteinu viru. Lidský imunitní systém se po podání vakcíny naučí molekuly rozpoznat a setká-li se s virem, dovede se proti němu účinně bránit.
• Moderna – vakcína od firmy Moderna je také na bázi mRNA a působí stejně jako vakcína Comirnaty. Obě dvě se podávají ve dvou dávkách.
• AstraZeneca – je složena ze skupiny adenovirů, které byly upraveny tak, aby obsahovaly gen, jenž podporuje tvorbu proteinu viru SARS-Cov-2. Díky tomu se může imunitní systém aktivně bránit a být připravený na setkání se skutečným virem. Vakcína opět neobsahuje samotný virus a nelze tak po ní onemocnět.
• Janssen – vakcína od společnosti Janssen Pharmaceutica (divize firmy Johnson&Johnson) funguje podobně jako AstraZeneca na principu adenovirů, jinak řečeno na tzv. vektorové technologii. Podává se ve formě jedné dávky.

Je nám s očkováním do těla vpravován virus?

Vakcíny Comirnaty a Moderna obsahují mRNA, která nese informace o tvorbě proteinu viru SARS-CoV-2. Nejedná o aplikování samotného viru, což znamená, že po podání vakcíny nelze onemocnět. Vakcíny AstraZeneca a Janssen pracují s adenoviry – do těla je vpraven pouze gen, který tělo informuje o tom, jakým způsobem jsou tvořeny proteiny viru. Po aplikaci jakékoliv vakcíny nehrozí, že by dotyčný onemocněl COVIDEM-19.

Jaké jsou nežádoucí účinky?

Mnoho lidí děsí právě nežádoucí účinky, které jsou častým důvodem k odmítnutí vakcinace. Ty by však neměli být o moc jiné než u běžných očkování. Děsivý je především ten krok do neznáma – očkování neznámou látkou proti neznámému viru. Nežádoucí účinky se projevují větší či menší alergickou reakcí. Obecně je očkování snášeno velmi dobře, nicméně některé komplikace se mohou objevit. Jedná se zejména o bolest v místě vpichu, bolesti hlavy a únavu. Někteří lidé se mohou potýkat s příznaky, které se podobají chřipce – zimnice, vysoké teploty. Všechny příznaky by však měly do několika dní samy odeznít.

Jak je možné, že byla vakcína vyvinuta tak rychle?

Mnoho lidí jistě napadají otázky jako: Kdo se nechá naočkovat něčím, o čem nikdo nic nevíme? Není to divné, že byla vakcína vyvinuta tak rychle?

Jak jsme uváděli na začátku článku, onemocnění COVID-19 je způsobeno virem z rodiny koronavirů, z níž pochází také onemocnění SASR a MERS. Zatímco běžná výroba vakcíny trvá i několik let, v tomto případě existovaly dřívější projekty zaměřující se na vývin vakcín proti virům z čeledi Coronaviridae, které jsou přenosné na člověka. Soustředily se především na akutní respirační onemocnění SARS a MERS. Vakcíny byly testovány na zvířatech, dostatečně vyvinuty však nebyly. Na základě získaných zkušeností bylo možné vyvinout účinné vakcíny proti SARS-CoV-2 v poměrně krátké době. (zdroj: covid.gov.cz)