Tvá role rozhodně není záviděníhodná. Nejspíš máš už tak dost co dělat sám se sebou. Hormony si s tebou dělají, co chtějí, ve škole se na tebe valí jedna povinnost za druhou, pořád musíš řešit nějaké nové situace a teď ještě tohle – vaši si jen tak přijdou s tím, že jdou od sebe a že se budou rozvádět. Sice už delší dobu tušíš, že mezi nimi není vše v pořádku, ale teď to zní až příliš definitivně.
Někdo, na kom nezáleží. Nebo ano?
Za tebou už rodiče přišli s hotovou věcí. A tak se zdá, že je jim úplně jedno, co si o tom myslíš. Vlastně do toho nemáš co mluvit. To je přece záležitost dospělých, které děti nerozumí. A ty nemůžeš jejich rozhodnutí ani to, co teď bude dál, nijak ovlivnit. Cítíš to tak i ty? Není divu. Hádky rodičů a následný rozchod zamávají i s tím největším drsňákem.
Zkus se ale zamyslet: opravdu na tobě a tvém názoru tvým rodičům nezáleží? Nejsi právě ty tím, kdo jejich vztah ještě drží pohromadě? A co tvá reakce na to, co vás všechny nyní čeká – opravdu nemůže nic ovlivnit k lepšímu, nebo k horšímu?
Tvým rodičům na tobě záleží a chtějí, aby se tě všechny negativní důsledky jejich rozchodu dotkly co možná nejméně.
Rodiče tě z celého srdce milují
Ať už to u vás doma chodí jakkoliv, jedna věc je jistá: tvým rodičům na tobě skutečně záleží a chtějí, aby se tě všechny negativní důsledky jejich rozchodu dotkly co možná nejméně. Bojují však s vlastními nedokonalými projevy svých osobností, se svými představami, touhami a bolestmi. Proto ti svou lásku nejspíš nedokážou dát najevo vždy takovým způsobem, jakým si představuješ.
Na tom, jak bude celé období rozcházení tvých rodičů a nacházení se v nových rolích probíhat, můžeš mít svůj nezaměnitelný podíl. I na tobě záleží, zda vše proběhne v klidu, nebo bude celá situace ještě napjatější než doposud. Na co se proto můžeš zaměřit, abys nepřiléval olej do ohně a zároveň se dokázal se svou novou situací rychle smířit?Neuzavírej se do sebe
Pravděpodobně nyní prožíváš silné emoce. Svým pocitům možná ani vždycky úplně nerozumíš. Snažíš se pochopit sám sebe a zjistit, co je v tom všem zmatku vlastně pravda. Jediné, co víš, je, že tě tvá situace trápí. Neboj se o tom se svou mámou a tátou otevřeně mluvit. Vysvětli jim, co tě štve. Řekni jim, co bys chtěl, aby bylo jinak. Pokud zvolíš klidný a vyrovnaný tón, určitě tě pochopí a budou se ti snažit vyjít vstříc. Nejspíš ti i odhalí svůj pohled na věc, který ti může pomoct celou situaci lépe pochopit. Tvé pocity to asi úplně nevyřeší, ale rozhodně ti to pomůže zmírnit tvé obavy a úzkost, kterou v tobě rozvod rodičů vyvolává.
Rodiče nemají na tvé citové výlevy prostor? Nevadí. Najdi si ve svém okolí někoho důvěryhodného, kdo je ochoten ti naslouchat. Může to být teta, děda, kamarád, učitelka nebo kdokoliv jiný, kdo ti dokáže poradit. Pokud své pocity někomu sdělíš, uleví se ti.
Neživ v sobě negativní emoce
Ve tvé situaci je naprosto pochopitelné, že máš vztek, často tě trápí smutek a pocity sklíčenosti. Nejspíš tě často napadne, že jsi všem ukradený. A možná máš ke svým pocitům i opodstatněný důvod. Pokud bys ale v sobě živil zášť, tvé situaci to nijak neprospěje. Naopak by to mohlo vést k tomu, že i ty sklouzneš ke špatnému jednání a uděláš něco, čeho budeš později litovat.
Snaž se proto přes svou situaci přenést. Neber se příliš vážně a snaž se na všem hledat pozitiva. I kdyby to měla být jen maličkost. Se svou bolestí se tak rychleji smíříš a svým rodičům navíc budeš nastavovat zrcadlo – ukážeš jim, jak by se sami měli ve své situaci chovat.
Když v sobě budeš živit zášť, tvé situaci to nijak neprospěje. Naopak by to mohlo vést k tomu, že uděláš něco, čeho budeš později litovat.
Snaž se rodičům odpustit
To, co ti rozchod tvých rodičů způsobil, tě nejspíš poznamená na celý život. Měj ale stále na paměti, že ti tvá máma a táta nechtějí ublížit. Zkus se na situaci dívat jejich očima. Sami nejspíš nevědí, co je nyní čeká. Rozhodně nemají patent na rozum. A nejspíš sami vůbec netuší, jak by měli situace, do kterých se dostávají, řešit. Kromě citové bolesti musí zařídit i spoustu praktických věcí, aby nyní dokázali žít odděleně a zároveň se po hmotné stránce postarali o sebe, o tebe a o tvé sourozence. V tom, do jaké situace se dostali, si určitě nelibují. Pro tebe i pro ně proto bude určitě prospěšné, když se jim budeš snažit všechny jejich přešlapy odpustit. Možná ti to nikdy neřeknou, ale určitě ti za to budou vděční.
Neztrácej naději
Může to znít jako klišé. Čas ale všechny rány zahojí. S citovými ránami je to totiž podobné jako s těmi fyzickými. Na začátku to neskutečně bolí. Skoro se až zdá, že se ta bolest nedá vydržet a že nikdy nepomine. Postupně se ale rána zaceluje a bolí méně a méně, až si jednoho dne uvědomíš, že už bolest skoro ani necítíš. S bolestí, kterou v tobě vyvolává rozchod rodičů, je to podobné.
Ať už cítíš bolest z toho, co musíš prožívat, jakkoliv dlouho, neztrácej naději. Brzy se tvůj život zase vrátí do starých kolejí a na svou situaci si dříve či později zvykneš. Nejspíš v tobě už napořád zůstane jizva, kterou už nikdy nikdo neodstraní. Taky ale budeš o kus zocelenější, zkušenější a ostřílenější. Budeš mít větší pochopení pro své přátele, kteří se vypořádávají s něčím podobným nebo prožívají jinou citovou bolest. A v neposlední řadě budeš vyzbrojen pro všechny nepříjemné situace, které tě ještě v životě čekají.
