Nejznámějším příkladem pohybového reflexu je bezesporu patelární reflex při klepnutí do kolena.
Je to automatická odpověď stehenního svalu na prudké natažení: Sval se po něm okamžitě reflexně stáhne. Zdánlivě to nemá logiku: Sval se natáhne, pak zase stáhne...
Účel napínacího reflexu: Koordinace pohybu
Patelárnímu reflexu se říká „reflex napínací“. Jeho praktický účel si přiblížíme na horní končetině, protože to tak bude srozumitelnější než při klepání do kolena. Takže příklad:
Číšník nese na ruce těžký tác, naložený pivy. Druhou rukou vyměňuje prázdné půllitry za plné a zároveň ještě kasíruje hosty. Proplétá se mezi stoly, udržuje rovnováhu, biceps napjatý... Vtom mu nějaký dobrák (ve snaze pomoct) přidá na podnos svůj nedopitý půllitr. Udělá to bez varování a v podstatě číšníkovi za zády.
Číšníkův biceps se v ten moment začne pod tíhou podnosu nekontrolovaně protahovat... Co by se stalo, kdyby okamžitě nenastoupil reflex, a natahování svalu nezkorigoval?
Proto kdykoli se sval prudce napne, následuje jeho reflexní kontrakce.
Patelární reflex: Pokus na vlastním kolenu
Patelu neboli kolenní čéšku na sobě každý snadno najde. Patří ke zvláštnímu druhu kostí, které se tvoří uvnitř šlach, takže těsně pod čéškou se dá nahmatat i silná šlacha, kterou se upíná sval stehenní na kost holenní.
Pohodlně si sedněte a přehoďte nohu přes nohu. Když se právě teď těsně pod čéšku něčím klepnete (stačí pevný, rychlý úder špičkami prstů), spustíte následující řetězec událostí:
- Úder do šlachy.
- Pod úderem se šlacha krátce prohne.
- Šlacha prudce zatáhne za stehenní sval, který k ní patří.
- ... a teď začíná probíhat reflex:
- Nervová soustava dostává informaci o náhlém protažení svalu.
- Správná reakce je: Sval se musí zkrátit! (Vzorec je natvrdo „zadrátován“ v jednoduchém nervovém reflexu.)
- Stehenní sval okamžitě zareaguje předepsanou kontrakcí.
- Stah stehenního svalu způsobuje natažení bérce.
- V té rychlosti to vypadá jako krátké vykopnutí vpřed.
- ...konec reflexu.
- Reakce byla pro vyšetřujícího dobře viditelná.
- Škubnutí svědčí pro vybavení patelárního reflexu.
Jestli se vám reflex vybavit nepovedlo, netrapte se tím. Pravděpodobně se nejedná o chorobný příznak, ale o nezkušenost. Je potřeba použít přiměřený švih a sílu, aby se sval opravdu jen bleskově natáhl. Proto lékař, většinou to bývá neurolog, vybavuje reflexy poklepem neurologickým kladívkem.
Výbavnost napínacího reflexu by se pochopitelně dala ověřit i na bicepsu dotyčného číšníka. Poklep by směřoval na předloktí, škubnutí by nastalo v loketním kloubu.
Šlápnutí na hřebík: Obranný reflex
Bolest v chodidle po došlápnutí na ostrý kamínek spustí hned několik reflexů naráz. Každá noha navíc zareaguje jinak.
- Ohýbací reflex zajistí kontrakci jedné skupiny svalů: ohýbačů.
- Zároveň se vyřadí z funkce jiné svaly: natahovače.
- Noha se díky tomu okamžitě ohne a odlehčí. Jenže to nestačí, to bychom rychle upadli...
- Proto se navíc reflexně druhá noha narovná a zpevní, takže na ni můžeme bezpečně přenést váhu.
Pohybová souhra: Chůze
Bez napínacích a dalších pohybových reflexů bychom těžko chodili.
Můžeme si sice rozmyslet, kam a jakým způsobem půjdeme – jestli vlevo nebo vpravo, krokem vojenským, tanečním, šouravým atd., ale myslet na to, že při každém ohnutí kolena musíme uvolnit jiné svaly (které ho natahují), to už nestíháme. Od toho jsou reflexy.
Plynulost pohybu také zařizují reflexy. Při některých nervových chorobách, se objevuje „fenomén ozubeného kola“ nazvaný podle cukavého ohýbání končetiny.
Na závěr rada pro zarputilé experimentátory, kteří se doteď marně snaží vybavit patelární reflex
Přesedněte si tak, aby končetina volně visela dolů, mírným šťouchnutím se přesvědčte, zda je dostatečně uvolněná, a zkuste to znovu.
Pořád to nejde? Tak si řekněte o klepnutí někomu jinému, a sami přitom použijte „zesilovací manévr“: Zahákněte obě ruce do sebe ohnutými prsty, a potom je vší silou táhněte od sebe. Výbavnost reflexů na dolních končetinách se tímto trikem zvyšuje.
