TELEMEDICÍNA. Ještě v roce 2020 začátkem to bylo téměř neznámé slovo. Jenže pak zaútočil koronavirus a rázem bylo mnohé jinak. Včetně přístupu k telemedicíně, která se pro hodně lidí stala jediným východiskem, jak bez rizika, rychle a fundovaně zkonzultovat svůj zdravotní stav s lékařem.
Kořeny názvu jako ostatně skoro u všeho v medicíně vycházejí z latiny a řečtiny. Řecká předpona tele- v podstatě znamená na dálku a význam latinského medeor je léčím. Pro potřeby češtiny tak vznikla telemedicína.
Co to proboha je?
Co to vlastně ta telemedicína nebo také distanční medicína je? Moderní zdravotnická metoda, která je součástí eHealth, tedy elektronizovaného zdravotnictví. Není to tedy nic víc a nic míň než konzultace vašeho zdravotního stavu a přenos lékařských informací mezi pacientem a lékařem, mezi lékaři, pacienty a zařízeními na dálku s využitím všech informačních a komunikačních vymožeností jako je e-mail, chytrý telefon, (video)chat...
Národní telemedicínské centrum na svých stránkách píše: „Telemedicína využívá k přenosu dat hlasové služby, obrazové služby a také datové služby. Co to znamená? Telemedicínou se může považovat například i to, když si zavolá lékař a pacient. Telemedicínská konzultace je také v případě, kdy si volá lékař s lékařem, či jiným zdravotnickým personálem. Typickým příkladem telemedicíny je sdílení obrazové dokumentace typicky např. rentgenového snímku a následná konzultace, či popis snímku v jiném zdravotnickém zařízení. S rozmachem internetu se do popředí dostalo také využití datových služeb a to zejména pro přenos zdravotních dat a to v různých podobách. Nejčastěji jde o sdílení naměřených hodnot na měřících přístrojích, jako jsou tlakoměry, osobní váhy, glukometry apod. s cílem konzultace se zdravotnickým personálem jak z pohledu prevence onemocnění, tak v případě sledování chronického stavu onemocnění.“ (Zdroj: ntmc.fnol.cz)
Chytré přístroje a aplikace
Telemedicína tedy v co největší míře zpřístupňuje zdravotní služby a péči všem, kdo se k ní snadno a rychle nedostanou. Své opodstatnění má v mimořádných situacích spojených třeba s epidemií a karanténou, jak tomu bylo u covidu-19, ale stejně tak u chronických pacientů.
Doktoři díky tomu můžou na dálku pomocí aplikací a přístrojů hlídat a konzultovat zdravotní stav svých pacientů. Například bezdrátový monitorovací systém Home Monitoring dohlíží na poruchy srdečního rytmu. Pacienti jsou díky němu nepřetržitě pod dozorem a v klidu, že se něco nečekaného přihodí. Zařízení totiž bezdrátově komunikuje s kardiostimulátorem nebo kardiovertrem a na významné zhoršení stavu ihned lékaře upozorní SMS nebo e-mailem. Lékař pak rozhodne, jestli pacient akutně potřebuje kontrolu nebo vyšetření. Podobně to funguje i u jiných monitorovacích přístrojů a aplikací.
V Česku jsou pod dálkovým dozorem už tisíce pacientů. A stále více úkonů telemedicíny také proplácejí pojišťovny, což by dřív základní kámen úrazu jejího rychlého rozšíření a využití.
A nemusejí to být zrovna kardiaci, ale třeba i lidé a nadváhou, které monitorují obezitologové, nebo výživoví specialisté, praktičtí lékaři, případně trenéři.
Šetří čas i peníze
Skvělým zařízením jsou tzv. gadgety (český překlad je vychytávka nebo udělátko a netýká se jen telemedicíny), drobné přístroje se specifickými funkcemi. Pomáhají lékařům po celý den sledovat aktivitu pacientů a na základě získaných dat jim zlepšovat život.
Cílem je dbát na zdraví a prevenci a poskytovat zdravotní péči vždycky, kdy to není z nejrůznějších příčin možné osobním kontaktem. Běžné jsou dnes lékařské poradny na dálku, teleterapie, telerehabilitace, televzdělávání lékařů i pacientů i teleporady lékařů.
Vše je transparentní a levnější, o časové úspoře na cestu k a od doktora ani nemluvě.
„K lékaři chodím na preventivní prohlídky a jinak jen tehdy, kdy mi to poručí můj zdravotní stav. Stejně předtím napřed zvednu telefon a s lékařem to zkonzultuji, abych zbytečně nevysedával v čekárně. Díky tomu a eReceptům jsem už ušetřil spoustu času,“ má jasno senior František.
Druhou šanci nepromarnila
Telemedicína není žádná žhavá novinka ušitá covidovým karanténám na míru. Premiéru zažila už v 60. letech 20. století v programu NASA na pilotované vesmírné lodi kvůli monitoringu tělesných funkcí astronautů. Brzy následovaly telemedicínské projekty zdravotní péče mezi nemocnicemi a pacienty. Velký smysl měla pro zdravotnictví v odloučených lokalitách na Aljašce a v Kanadě. Jenže telekomunikační možnosti tehdy byly omezené a drahé a k většímu rozmachu nedošlo.
Pak však 90. léta 20. století přinesla národní krizi ve zdravotnictví a telemedicína dostala svou druhou šanci. Tu už nepromarnila určitě i díky vyspělým telekomunikacím, naprosto nesrovnatelným s dobou před 30 lety.
Evropská telemedicína se s tou americkou snažila držet krok od 70. let 20. století. Ve Skotsku potřebovali dostat pod lékařskou kontrolu pracovníky na ropných plošinách v Severním moři a totéž se týkalo i vědců v Antarktidě. V 70. a 80. letech 20. století začaly vznikat národní telemedicínské programy v Itálii, Norsku a dalších zemích.
Co nejrychleji doháníme svět
My jsme svět začali dohánět prvními pracovišti v roce 2003 a od koronavirové pandemie jich výrazně přibylo. Každé z nich se zaměřuje na něco. Národní telemedicínské centrum (NTMC) funguje ve Fakultní nemocnici v Olomouci a jeho cílem je všechny aktivity telemedicíny sjednotit.
Velký průlom v tuzemské telemedicíně znamenala pandemie covid-19 v roce 2020. Najednou bylo zapotřebí, aby na dálku fungovali nejenom specializovaná pracoviště, ale většina lékařů. V březnu 2020 vyletěla první vlaštovka přímého spojení pacientů a lékařů online videohovorem VideoDoktor.cz. A následovaly další včetně českého projektu MEDDI s mezinárodním přesahem, kde aplikace propojují pacienty s lékaři tak, aby komunikace a lékařské dokumenty bylo důvěrné a dobře zabezpečené. Pravidelně to testují tzv. etičtí hackeři a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Přesto je u nás telemedicína stále ještě v plenkách a hned tak se to nezmění. Je třeba, aby se k tomu především pojišťovny, ale i lékaři a pacienti postavili čelem.
O dostupných aplikacích vhodných právě pro vás se informujte u svého lékaře.
Covid a telemedicína
Pandemie covidu-19 vloni nastartovala životaschopnost telemedicíny se všemi aspekty komunikace pacienta a lékaře na dálku. Jasně se ukázalo, že to funguje, což je jasný signál k tomu, aby to fungovalo i bez pandemie.
Určitě i kvůli časové úspoře nejen pacientů, ale především lékařů a zdravotníků. Pacienti nemusí do přeplněných čekáren a doktoři a zdravotní sestry se můžou věnovat akutním případům. Smiřme se s tím, že kvůli každé prkotině k lékaři nemusíme. Prevence, léčba, recepty i diagnostika můžou aspoň zčásti fungovat na dálku.
Ostatně čísla ukazují, že Češi tráví u lékařů až dvojnásobek času než jiné civilizované národy. A tím, že jsme nemocnější, to asi nebude.
