Teorie paralelní reality nám říká, že „náš“ vesmír je jen jedním z mnoha a mezi jednotlivými paralelními vesmíry se dá cestovat tzv. červími dírami. Je možné, že v nekonečně mnoha vesmírech existuje nekonečně mnoho našich dvojníků, kteří činí rozhodnutí, ke kterým jsme se my v „našem“ univerzu nepřiklonili?

Je realita paralelních vesmírů vědecky přesná, nebo jde o sci-fi? Co když alternativní vesmíry koexistují přímo vedle toho našeho?


Znáte hypotézu interakcí mnoha světů? Podle ní paralelní světy nejen existují, ale jsou i zjistitelné díky vzájemnému působení s naším univerzem. Touto hypotézou se zabývají kosmologové ze všech koutů Země, poněvadž předpokládá, že „všechny alternativní minulosti i budoucnosti jsou skutečné a každá představuje reálný, byť paralelní svět“.

Problém nastává v okamžiku, kdy se odborníci snaží hypotézu dokázat. To totiž není možné, protože faktická pozorování lze provádět výhradně na našem světě (potažmo v našem vesmíru), ale v jiných ne. Jak to tedy je?

Čtyři typy paralelních vesmírů – stejný, podobný i úplně odlišný

Fyzik a kosmolog Max Tegmark popsal čtyři typy paralelní reality podle stupně podobnosti/odlišnosti s naším vesmírem:

  1. Paralelní vesmír by neměl nic nového a odlišného od našeho vlastního vesmíru.
  2. Paralelní vesmír by mohl mít zcela odlišné fyzikální zákony.
  3. Paralelní vesmír by mohl mít stejné fyzikální zákony, ale jiné počáteční podmínky.
  4. Paralelní vesmír by mohl mít stejné fyzikální zákony, ale odlišnou efektivitu.

Mnoho vědců v průběhu let zavrhlo samotnou myšlenku multivesmíru kvůli jednomu prostému faktu: Pokud nemůžeme opustit náš vlastní vesmír, pak neexistuje způsob, jak dokázat, že existují nějaké jiné. Ne všichni však s tímto předpokladem souhlasí.

Důkazy o existenci paralelních vesmírů?

Jak dokázat existenci multivesmíru, když není jak se dostat do paralelního světa? Vědci vidí „potenciál“ v možné kolizi univerza. Kdyby se totiž vesmíry srazily, vznikla by specifická studená a horká místa na tzv. kosmickém mikrovlnném pozadí, což je něco jako zbytková záře (= dosvit) Velkého třesku.

S využitím pokročilých metod průzkumu oblohy by se mohla potvrdit/vyvrátit existence paralelních světů.

Druhou možností je výzkum gravitačních vln, nebo vlnění v časoprostoru, chcete-li. Teorie předpovídá, že gravitační vlny, které zbyly po Velkém třesku, vytvořily malinké kudrlinky v kosmickém pozadí a jejich nález (pomocí teleskopů) by odpovídal pravděpodobnosti existence paralelních vesmírů.

Kdyby se teorie kudrlinek v kosmu potvrdila, podpořila by myšlenku, že tam „za naším vesmírem“ je ještě někdo, kdo žije svůj každodenní život v alternativní realitě, což by dokázalo, že spisovatelé sci-fi měli pravdu.

Není to žádná sci-fi

Nejpřitažlivější téma posledních let – náš vesmír takový, jaký je a jak ho prožíváme, nemusí být jedinou verzí události. Možná existují i jiné vesmíry, možná dokonce s jinými verzemi nás samých, jinou historií a alternativními realitami. Možná vypadají jako zrcadlo, tj. vše se tam děje obráceně a i čas jde pozpátku.

Ať už věříte nebo ne, jedno je jisté – nejde o pouhý mediální výmysl. Může se zdát, že existence paralelních vesmírů je něco, co vybájili spisovatelé sci-fi, nicméně myšlenka, že žijeme v „multivesmíru“ složeném z nekonečného množství paralelních vesmírů, je považována za přísně vědeckou – i když je stále předmětem bouřlivých debat mezi fyziky.

Musíme mít na paměti, že multivesmír není pouhou teorií, ale důsledkem našeho současného chápání teoretické fyziky. Toto rozlišení je zásadní. Kosmologové nemávli jednoho dne rukama a neřekli: „Budiž multivesmír!“. Myšlenka, že náš vesmír je možná jedním z mnoha, je odvozena ze současných teorií, např. kvantové mechaniky a teorie strun.

Co přinese budoucnost? Zkoumání inflace!

Televize BBC vysílala v roce 2014 dokument s názvem „Will we ever…detect other universes?“, což v překladu znamená „Odhalíme někdy jiné vesmíry?“. Shrnul známá fakta o paralelní realitě a alternativních vesmírech a v závěru vyslovil zhruba toto:

Možná se nám nikdy nepodaří zjistit, zda za naším vesmírem ještě něco je, jedno je ale jisté – máme téma k bouřlivým debatám minimálně na století dopředu.

Je jisté, že (ne)existence paralelní dimenze trápí kosmology po celém světě a diskuse nikdy nekončí, naopak je čím dál vyhrocenější. Kupříkladu renomovaný fyzik Anthony Aquirre z Kalifornské univerzity říká, že „neschopnost vidět nebo držet atom nebrání fyzikům v potvrzení jeho existence“.

Harvardští vědci připouštějí, že nejpravděpodobnější typ multivesmíru je přirozeným důsledkem teorie inflace. Vesmír se po Velkém třesku rychle rozšiřoval a pokračuje v tom dodnes. Podle inflace vesmír rostl v prvních okamžicích své existence exponenciálně rychle, v okamžiku expanze dokonce rychleji než světlo.

Co to má společného s multivesmírem? Nikdo přesně neví, jak k inflaci došlo, ale nejjednodušší a nejrozumnější domněnky naznačují, že náhodná kvantová fluktuace v prvotním vesmíru způsobila zastavení inflace v některých oblastech. Ale ne ve všech. Inflace by tak byla věčná. V místech, kde inflace přestala, vznikly kapesní vesmíry, kde se shromažďovaly atomy, hvězdy a dokonce i planety. Náš vesmír by tak byl jen jedním z těchto nesčetných kapesních vesmírů.

I když je teorie inflace vesměs akceptována, věčná inflace zůstává v rovině spekulací. "Osobně jsem k tomuto příběhu skeptický," říká fyzik Sean Carroll z California Institute of Technology. Přesto říká, že je to pravděpodobné.

Zajímavost na závěr: Podle některých teorií by každý kapesní vesmír mohl mít podobu bubliny a produkovat multivesmír, který je jako nekonečná pěna, ve které je každá bublina vesmírem se svými vlastními verzemi fyzikálních zákonů.

Protože možnosti jsou doslova nekonečné, některé vesmíry by byly alternativními realitami, ve kterých jste např. filmovou hvězdou nebo kde delfíni vládnou Zemi.

Zdroje:


SDÍLEJTE ČLÁNEK
3
Přidat k oblíbeným
0
Vstoupit do diskuze
Stáhnout PDF

Tyto webové stránky používají soubory cookie ke zlepšení uživatelského zážitku. Používáním našich webových stránek souhlasíte se všemi soubory cookie v souladu s našimi zásadami používání souborů cookie.
Více informací