Zažíváte-li jako máma pocity viny, vězte, že v tom rozhodně nejste sama. Tento pocit často vychází z očekávání, že mámy musí excelovat ve všech aspektech svého života – ve výchově dětí, kariéře i osobních zájmech. Prožívat pocit viny je normální a existují účinné způsoby, jak jej zvládat.
Vinu za své jednání občas cítí každá máma. Tento emocionální stav často pramení z tlaku společnosti, ale i z vlastních očekávání, že žena musí být dokonalou matkou a partnerkou, musí zvládat své zájmy i kariéru.
Mnohé ženy se pak cítí být uvězněny v síti nejrůznějších očekávání, snaží se za den stihnout co nejvíce úkolů, a přesto je dohání pocit viny. Protože co když mohly udělat ještě víc?
Co je mom guilt?
"Mom guilt" je označení pro pocity viny, které zažívají maminky, když mají dojem, že nejsou dostatečně dobré v roli rodiče. Tento pocit může vznikat z různých důvodů, jako je nedostatek času stráveného s dětmi, rozhodnutí vrátit se do práce, nebo pocit, že nesplňují standardy mateřství, které společnost nastavuje.
Je to poměrně běžný jev, který však může mít vliv na psychickou pohodu. Maminky musí denně činit mnoho rozhodnutí, a přestože se vždycky snaží najít to nejlepší řešení, neznamená to, že se zavděčí každému.
Portál GoodToKnow provedl v roce 2017 průzkum mezi 900 respondentkami – maminkami, aby zjistil, jak moc je pocit viny rozšířený. Z dotazovaných žen jich 78 % uvedlo, že se občas cítí provinile, přičemž ohromujících 68 % z nich uvedlo, že se to stalo jednou nebo i dvakrát denně.
Příčiny jsou přitom různé – tím nejčastějším je nedostatek času stráveného s dětmi; 35 % maminek uvedlo jako důvod nedostatek společných aktivit a 34 % respondentek mělo špatný pocit z toho, že si se svými dětmi zkrátka více aktivit nemůže dovolit (kvůli financím). Co je na tomto výzkumu skutečně zajímavé je, že 61 % maminek uvedlo, že se často srovnává s jinými matkami, ale že člověk, který jim nejvíce přisuzuje vinu, jsou ony samy.
Až 78 % matek se cítí provinile za to, že se svými dětmi netráví dostatek času.
Za co mámy cítí vinu
Výzkum portálu GoodToKnow přinesl řadu nejčastějších věcí, kvůli kterým se mámy cítí provinile. Prvnímu místu dominuje upřednostnění kariéry před aktivitami dítěte, hned za ním jsou obavy ze špatného chování potomka ve škole či školce.
- Upřednostnění kariéry před aktivitami dítěte – z práce nemůžete vždycky odejít tak, abyste stíhala všechna sportovní utkání nebo školní představení. Někdy to zkrátka nejde, a i když to dobře víte, stejně se neubráníte pocitu viny.
- Automaticky očekáváte tu horší variantu – když zjistíte, že s vámi chce učitelka vašeho dítěte mluvit, podvědomě čekáte, že něco provedlo. Výchovu si maminky berou velmi osobně a jakékoli špatné chování svého potomka berou jako vlastní selhání.
- Nekupujete dostatek vánočních dárků – svým dětem chcete dopřát to nejlepší, ale tím nemusí být jen materiální věci. Není třeba cítit vinu za to, že si nemůžete dovolit víc hraček a dárků.
- Nemůžete si dovolit poslat děti na tábor, nebo na cestu do zahraničí – malým dětem těžko vysvětlíte, že na něco nemáte peníze a jejich smutné obličeje vám pak trhají srdce. Kvůli pocitům viny si ale nemusíte hledat další přivýdělky a nakládat si ještě více povinností.
- Řeknete „ne“ na aktivitu, kterou nechcete dělat – jednat se může třeba o vaření v právě uklizené kuchyni. Občas máte pocit, že svému dítěti odepíráte činnosti, které jej rozvíjejí. Vždyť tu kuchyň zase uklidíte… Nebojte se říkat „ne“, dělat spolu můžete i jiné činnosti, třeba takové, po kterých nezůstane nepořádek.
- Utrácíte peníze za svoje potřeby – po letech jste si koupila novou halenku, ale cítíte se provinile, protože jste mohla koupit něco svému potomkovi. Potřeby maminek se s příchodem dětí často smrskávají na nezbytnosti, ale i máma si občas potřebuje udělat radost něčím, co je jen pro ni.
- Nestíháte dělat věci, které jste si slíbili – chtěli jste společně péct perníčky, jít do parku krmit kachny nebo zajet ke koním, ale do vašeho harmonogramu se to už prostě nevešlo, nebo jste na to zapomněla. Kvůli jednomu promeškanému odpoledni si nemusíte sypat popel na hlavu. I máma je jenom člověk, který zapomíná a dělá chyby.
- Dovolila jste si na chvíli odpočinout – mezitím jste ovšem mohla uklidit, uvařit, nebo vyřešit pár pracovních mailů. Ale neudělala jste to. No a co. I máma musí odpočívat a dobíjet energii.
Jsem máma: Moje tělo se změnilo a je to v pořádku
|5 minut čtení
Je normální cítit vinu?
Ano, je. A tvrdí to i odborníci. Nezáleží na tom, z jaké země pocházíte, nebo jak je nastavený politický systém (zda matky podporuje více, či méně). Mámy ze všech států světa občas cítí vinu, ukazuje studie, která vedla rozhovory se ženami ze Švédska, Německa nebo Itálie.
Americká psychoterapeutka Niro Feliciano ve svém sloupku v Today.com ovšem uvádí, že „normální“ by se nemělo zaměňovat za „zdravé“.
Odbornice na rodičovství a klinická psycholožka Claire Halsey se zase domnívá, že „mom guilt“ je jedním z mnoha způsobů, jak nás náš mozek udržuje zaměřené na to, abychom pro naše děti dělaly to nejlepší možné. (zdroj: GoodToKnow)
Mom guilt je pocit, který máma cítí kvůli tomu, že nesplnila očekávání, která si jako rodič nastavila.
Nesrovnávejte se s ostatními
Problémem moderní do by je, že máme neustálý přístup k sociálním sítím, kde vidíme všechny ty dokonalé mámy, která mají dokonalou rodinu, dokonalou postavu a vůbec perfektní život. Zvládají péči o rodinu i o sebe, dokážou ji zajistit i finančně, a ještě mají čas na své záliby.
Neustálé srovnávání s někým, kdo je „dokonalý“, může pocity viny ještě víc prohloubit. Snadno totiž nabydete dojmu, že neděláte dost. Že zatímco jste si dovolila po úklidu celého domu na chvíli odpočinout, mohla jste místo toho udělat něco pro svou rodinu.
Srovnávání s ostatními může postupně způsobit pokles sebevědomí a prohloubení pocitů viny kvůli tomu, že nejste dost štíhlá, dost produktivní, nebo nezvládáte dělat všechno to, co ostatní.
Jak zvládat pocity viny
Psychoterapeutka (a máma čtyř dětí) Niro Feliciano přichází s několika tipy, jak se vypořádat s pocity viny. (zdroj: Today)
Potlačte nutkání říkat „měla bych“
Měla bych uklidit. Měla bych si najít další práci. Měla bych toho zvládnout víc. Výroky začínající na „měla bych“ často vedou k prohloubení pocitů viny. Musíte se smířit s tím, že skutečně děláte to nejlepší, co v dané situaci můžete.
Berte věci, jak jsou
Občas nastanou situace, které nejdou vrátit zpět, ale mohou vést k ponaučení. Neviňte se z incidentu, který se odehrál a vy jste mu nestihla zabránit. Nejedná se o vaše selhání a neznamená to, že jste špatná matka.
Promluvte si s jinou mámou
Sdílení obav a starostí s kamarádkou může pomoci si uvědomit, že pocity viny občas cítíme všechny. Dokonce i maminky, které navenek vypadají, že všechno zvládají na výbornou.
Soustřeďte se na výhry
I když se věci občas nepodaří, nepropadejte pocitům viny. Myslete na to, co se vám daný den nebo týden povedlo. I drobnosti se počítají. Není třeba dělat z komára velblouda a zveličovat jeden nezdar.
Přemýšlejte nad tím, jakým rodičem chcete, aby jednou byly vaše děti
Všichni bychom si přáli, aby naše děti byly jednou milujícími rodiči, kteří se dokážou postarat o svou rodinu, umí s ní strávit kvalitní čas, ale nezapomínají ani na sebe a své potřeby.
Doktorka Feliciani na závěr uvádí, že je to naše síla, která nás mámy nutí snažit se pořád dál, a to je koneckonců to, co si naše děti pamatují.
