Je tu jaro a s ním čas vyčistit komín. Váháte, zda přivolat kominíka letos, nebo až napřesrok? Případně ještě později? Šetřit na kontrolách spalinových cest se nevyplácí a za některé chyby můžete platit i cenou nejvyšší.
Věděli jste, že nejčastější příčinou požárů rodinných domů jsou elektrické zkraty nebo poruchy elektrického zařízení, nesprávná manipulace s ohněm (kouření v posteli se nevyplácí) a neodborná instalace (či údržba) topných zařízení, zejména pak krbových kamen?
U poslední kategorie se v dnešním článku zastavíme a rozebereme ji hlouběji. Seznamte se s kamnářskými hříchy, které vás mohou stát nejen majetek, ale také život.
Požár v komíně
Ať to zní jakkoliv nepravděpodobně, i komín uzpůsobený k odolávání vysokým teplotám může začít hořet. Příčinou bývají dehtové usazeniny vzniklé z nedokonalého spalování, které se ve spalinových cestách nashromáždí a následně vznítí.
Člověk ani nemrkne a oheň z komína přeskočí do dalších částí stavby. Může poškodit statiku střešní konstrukce či celého domu a způsobit nejen významné materiální škody, ale také ohrozit zdraví jeho obyvatel a sousedů.
Jak se dehet do komína dostane
Dehet vzniká při spalování pevných paliv, jako jsou dřevo, uhlí či pelety. Při tomto procesu dochází k uvolnění látek obsahujících uhlík, třísloviny a další organické sloučeniny, jež oxidují a vytvářejí dehtové zplodiny. Ty se usazují na stěnách komína a nejsou-li včas odstraněny, naakumulují se do nebezpečných vrstev hořlavých sedimentů.
Kromě toho, že se mohou vznítit, mají na svědomí ještě jednu nepříjemnou skutečnost – snižují účinnost topení. Což neznamená nic jiného, než že shodným množstvím paliva vyprodukujete méně tepla. Tudíž, abyste si zatopili stejně, musíte vhodit paliva více. Což se samozřejmě prodraží. Problematické a nákladné je i odstranění dehtu z komína. Záhodno proto je, aby se tam vůbec nedostal. Nebo alespoň ne v té míře, kdy by komín ucpával.
Jak dehet poznáte
Nejspíš se s ním setkáte při čištění vnitřní strany krbových dvířek. Po jejich otevření vás jako první ovane charakteristický zápach. A pokud jste zvyklí cídit prosklení vlhkým hadříkem namočeným v popelu (což ostatně doporučujeme), s dehtovými usazeninami si touto cestou neporadíte. Po skle se akorát rozmažou. Jedná se o tmavou lepkavou hmotu – defacto mastnotu.
Co dělat, aby dehet nevznikal?
Jednoduše řečeno: mít dobrý krb a topit v něm správným palivem (nejčastěji dostatečně vyschlým dřevem). Zdraví škodlivé látky jako oxid uhelnatý, uhlovodíky, kyanovodík a další se totiž vytvářejí při nedokonalém prohořívání topiva. A vlhké dřevo už z podstaty věci jaksi dobře nehoří… Ale abychom nezůstávali jen u dřeva, nebezpečné emise vznikají i při pálení materiálů, které k zatápění nejsou určeny. Pokud chcete, aby vám krb či kotel dlouho vydržel, neměli byste do něj dávat vše, nač narazíte.
Věděli jste, že do kamen nepatří papír a výrobky z papíru, laťovka ani dřevotříska? Obsahují klíh usnadňující hoření, čímž zvyšují riziko požáru. Nemluvě o zplodinách, které při jejich pálení vznikají.
Černé saze a rakovina u kominíků
Druhotným efektem, který můžete na vlastní oči po nedokonalém spalování zpozorovat, je vznik černých sazí. Saze jsou samy o sobě přirozeným produktem každého hoření – stačí dát sklíčko nad plamen svíčky a můžete jejich usazování pozorovat rovnou v přímém přenosu.
Jenže tmavý prachový nános z nedokonalého spalování obsahuje ještě naftalen, antracen a benzopyren. A to jsou látky, které určitě nechcete – jsou silně karcinogenní a stály za prvními zdokumentovanými nádory oficiálně způsobenými vlivem pracovního prostředí. V 18. století postihovaly kominíky, které trápily rakovinou šourku.
Jak správně topit pevnými palivy?
Jinými slovy, v čem je zakopán pes s onou „nedokonalostí“ hoření? Žádné palivo totiž neshoří stoprocentně, vždy z něj něco zůstane. Jenže – o mizení bezezbytku se tu nejedná. Ve skutečnosti jde o něco přímočařejšího. Při spalování probíhá chemická reakce, při které se jedna látka mění v jinou. U dokonalého spalování (tedy za situace, že palivo „správně“ prohořívá) přechází uhlík na oxid uhličitý, vodík a vodu. V opačném případě buď ale uhlík neshoří vůbec, nebo se z něj stane jedovatý oxid uhelnatý.
Pokud kamnář mluví o nedokonalém spalování, myslí tím nedokonalé prohořívání paliva, při kterém do ovzduší unikají zdraví škodlivé emise.
Emisní limity
Zpřísňující se pravidla pro spalování pevných paliv jsou v médiích často diskutována. Připomeňme jen, že zákaz topení v kotlích na pevná paliva horší než 3. třídy, který měl platit od 1. 9. 2022, byl novelou zákona o ochraně ovzduší z května 2022 posunut pro rodinné a bytové domy a stavby rodinné rekreace až do 1. 9. 2024. Informaci o odkladu najdete na portálu Ministerstva životního prostředí. Na výměnu starého zařízení máte tedy ještě čas.
Aby požár nevznikl: užitečné rady pro uspořádání v interiéru
Bezpečnost se netočí jen kolem kotlů a topiv, požár může vzniknout i z obyčejné lidské nepozornosti či nedbalosti. A také z hlouposti. Takové se přitom nevyhýbají ani obyvatelům nově postavených rodinných domů se zbrusu nově instalovaným spalovacím zařízením. Za neštěstím někdy stojí úplná banalita: snaha o dokonalý interiér.
Trendem moderní doby je jednotná podlaha v celém domě, bez přechodových lišt a bez změny materiálů v závislosti na místnostech. Jak si ale poradit s prostorem před krbem či kamny, kde musí být podklad nehořlavý? Řešením je samozřejmě klasická dlažba, kámen, plech, nebo také sklo. Pokud zvolíte jiný, potenciálně hořlavý materiál, třeba z důvodu snahy o onu jednolitou plochu v celém domě, riskujete. A to i tehdy, plánujete-li zatopit jen jednou za čas, pro atmosféru.
Technické požadavky na plochy kolem krbů a kamen udává norma ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení.
To nejmenší, k čemu může u novostavby při nedodržení pravidel dojít je, že neprojdete kolaudací. Horší je, že vám odskočená jiskra něco zapálí. Z toho důvodu není vhodné do okolí spalovacích zařízení umísťovat cokoliv hořlavého (a zdaleka se nejedná jen o podlahovou krytinu). Topíte-li dřevem s vysokým obsahem smůly, je riziko odskočení jiskry ještě vyšší. Dřeviny jako borovice, smrk či jedle v krbu sice krásně praskají, při přikládání z nich ale odlétá více jisker.
Chcete-li poblíž krbu položit například koberec, volte raději ten z pravé vlny (je nehořlavá a samozhášivá), místo levnějšího kousku z umělých materiálů.
