Chcete se cítit jako v přírodě, ale přitom vás žádné kempování neláká? Nevadí. Stačí balkon nebo terasa. Zelenou symfonii pro dobrou náladu rozehrajete i na malém kousku venkovní plochy - a my vám poradíme jak. Povíme si, jak se staví malá (městská) zahrada.
Sice platí, že čím prostornější, tím lepší, ovšem i chytře využitý kout dokáže zázraky. Pokud nebydlíte v přírodě a cesta k ní je v pracovních dnech vzdálená, dopřejte si zeleň aspoň v rámci domova.
Proměnit fasádu ve vertikální zahradu, zkrášlit terasu vodním prvkem, vysadit tu keře, byliny či rozchodníky a v létě mlsat jedlé plody přímo z květináčů nemusí být vzdálený sen. Od dobrodružství na vlastní (mini)zahrádce vás nedělí velkoměsto, ale nápad a chuť jej realizovat.
Začneme zlehka. Někdy stačí stolek a pár kytek
Pěkné venkovní sezení vykouzlíte i na prostoru metr krát metr. Nejde sice o žádnou hitparádu, ale někdo nemá ani to. Protože místo není nafukovací, vsaďte na subtilní skládací nábytek – u malého stolku vypijete kávu, večer tu zapálíte svíčku a dáte si třeba sklenku vína. Centimetry vám zbudou ještě na pár květináčů. Ten největší volte vyvýšený zhruba do úrovně pasu, zbývající kaskádovitě nižší. Když se posadíte, květiny budete mít u hlavy.
Zabírá-li sezení příliš místa a vale rostlinám nechcete dát, postavte aspoň jeden květináč (ideálně v těžším kameninovém obalu pro lepší stabilitu kvůli větru) na stolek. Před odchodem z balkonu jej pak raději odkliďte někam do závětří, třeba na zem. Jen pozor, aby květina měla stále dostatek světla. Pokud si můžete s fasádou svého balkonu „libovolně“ nakládat, zvažte instalaci treláží – např. dřevěné konstrukce sloužící coby opora některým druhům popínavek.
Všechno má svá pravidla: určující jsou statické možnosti stavby i majetkové vztahy. V bytových domech bývá fasáda (spolu se střechou a dalšími společnými částmi budovy) ve společném vlastnictví majitelů bytů. Jakékoliv změny nebo úpravy by proto měli všichni členové společenství schválit. U balkonů si zase dejte pozor, aby jejich zatížení nepřesáhlo maximální možné (např. v případě umístění stromů ve velkých těžkých květináčích).
Zimní květináče a přeživší v nich
Květiny v květináčích nejsou jen výsadou balkonů, ale i domů s rozhlehlými zahradami a prostornými terasami. Efektně působí zejména u vstupu do domu, nebo rozmístěné kolem venkovního posezení. Pokud se pro ně rozhodnete, pamatujte, že rostliny v nich jsou více namáhané než ty vyrůstající ze země.
Kromě omezeného půdního prostoru a vyššího odparu vody vedoucího k nadměrnému vysychání substrátu, trápí květináčové osazenstvo i promrzání kořenů v zimě. Aby rostlina tuto dobu přežila, je třeba nádobu zateplit. Stačí do ní po obvodu vložit polystyren. Nejvhodnější tvary „zimních“ květináčů jsou proto kvádrové a krychlové. Zapomenout byste neměli ani na odtok, rostlina se vám při přívalových deštích nebo neopatrném zalévání „neutopí“.
Keř na balkoně. Nebo rovnou strom?
Co si na balkon můžete dát je podmíněno jeho únosností. Pokud je zamýšlený prostor dostatečně velký, není od věci vyhledat statika a probrat s ním možnosti zatížení. Bude-li vše v pořádku, nic vám nebrání umístit sem velký květináč s keřem nebo stromem. V případě toho druhého volte nižší druhy, pokud máte nad vytipovaným místem střechu, jste samozřejmě limitováni její výškou.
Z jehličnanů je ideální borovice kleč, z listnáčů javor. Oblíbené jsou mrazuvzdorné bambusy, které rychle rostou a brzy vytvoří příjemné zastínění. V případě keřů jsou vyzkoušenou klasikou svídy nebo bobkovišně. Jen pozor na listí, které by nemělo padat k sousedům.
§ 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku říká, že se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
Popínavé balkonovky
Z velkolepě kvetoucích pnoucích rostlin jsou oblíbené vistárie, plaménky, akébie a klasika v podobě popínavých růží.
Bez velkých květů a nutné přidané podpěry, zato s výrazným podzimním efektem v podobě nádherného vínového zbarvení jsou tu opadavé přísavníky: přísavník trojcípý a pětilistý; a ze stálezelených rostlin břečťan. Pro něj do vyšších výšek natáhněte na fasádě raději lanka, která jeho tíhu rozloží, v mládí je ale rostlina nepotřebuje.
Voda na balkoně? Proč ne
V každé zahradě má voda nezastupitelnou funkci. Navíc působí ryze terapeuticky. Zrcadlí nebe, zvlhčuje vzduch, láká ptáky a pokud ji necháte proudit, vykouzlí její zurčení příjemnou zvukovou kulisu a „odhluční“ okolí. Skvělá zpráva je, že se vám malý vodní prvek vejde i na balkon (a nejenom v podobě napuštěné konve nebo plného lavóru). Stačí si jen položit správnou otázku. Co si pořídit právě k nám?
Vhodné jsou ty menší, ať už fontány, vodní nádrže, nebo malé vodopády. Možnosti závisí na velikosti prostoru, který máte k dispozici. Na menší balkon umístíte každou ze zmíněných. Líbí se vám lekníny? Vysaďte si je v malé vodní nádrži. Bez případného filtračního mechanismu jen počítejte s častějším čištěním. Pořídit si ale můžete i samostatně stojící vodní fontánu. Taková je obvykle přenosná a tím pádem umístitelná takřka kdekoli.
Při výběru vodní dekorace zvažte velikost plochy, množství slunečního svitu i zapojení případného filtračního mechanismu. Vodní rostliny vybírejte takové, aby odolaly i výkyvům místních teplot.
Dobrá zpráva je, že na vodní prvek nemusíte mít venkovní elektrickou zásuvku. Stačí si pořídit takový, který je nabíjený pomocí solárního panelu (ideálně s baterií). Tento způsob napájení je vhodný i pro malá domácí zahradní jezírka.
Na balkon patří (i) jedlé rostliny
Snadno tu vypěstujete rozmarýn, tymián, oregano, bazalku a mátu. Při pravidelné zálivce a dostatku slunečního světla sklidíte rajčata, papriky, jahody, maliny či ostružiny. Dokonce melouny. Vše záleží ani ne na množství prostoru, jako na klimatických podmínkách, světlu a půdním složení.
Pokud chcete větší výpěstky, přemýšlejte o střídání rostlin, pravidelné obnově substrátu a přidání hnojiv. Při správné péči a údržbě může být balkonová zahrada plná lahodných plodů a aromatických bylinek, které budou nejen chutné, ale i krásné na pohled.
Zahradničení jako terapie
Pokud si říkáte, co je na rýpání v půdě terapeutického, pak vězte, že mnoha lidem zahradničení zlepšuje náladu, snižuje úzkost, podporuje sociální kontakt (mají si o čem vykládat a psát), rozvíjí kognitivní a fyzické schopnosti (pohybem a plánováním se udržují fit) a dokonce napomáhá ke zlepšení stravovacích návyků. To nejhezčí, co přináší, je ale radost a klid. Zkuste to.
