Těhotenské zápisky

Těhotenství opravdu bere rozum

Už mnohokrát jsem slyšela zvěsti o tom, že těhotenství zatemňuje mozek a bere rozum.

2 min na čtení

Autor:


1

Jedna z mých těhotných kamarádek mi vyprávěla strašidelnou historku o tom, jak zapomněla PIN k platební kartě. Týden marně přemýšlela a kombinovala číslice, až nakonec příslušný kód vyhledala ve smlouvě k bankovnímu účtu. Ta řádka čísel jí nebyla ani povědomá. A to měla stejný PIN asi deset let. Ta příhoda mě tak vyděsila, že asi od třetího měsíce těhotenství provozuji pravidelný ranní rituál. Hned po probuzení si přeříkávám všechny možné PIN kódy a přihlašovací hesla. Zatím je tato strategie úspěšná.

Vtipným historkám s „výpadkem mozku“ jsem se však nevyhnula. Musím ještě zmínit fakt, že hormonální bouře mě postihla v tom pozitivním smyslu – všemu a pořád se směji jako blázen a výbuchy smíchu mě postihují v naprosto nečekaných chvílích. Nemohu si prostě pomoct.

Jednoho krásného dne jsme byli s manželem společně na obědě. Cestou zpět do práce jsme koupili uzené koleno na víkend. Můj muž, znalý mých problémů s pamětí v poslední době, mi celé odpoledne průběžně elektronickou cestou kladl na srdce, ať to koleno nezapomenu v práci v ledničce. Těsně před odchodem mi naposled připomněl koleno, já jsem si sbalila věci a šla. Protože jsem odpoledne dostala neodolatelnou chuť na česnečku, zaskočila jsem ještě do obchodu pro sýr. Zrovna jsem plánovala, že ještě nakouknu do obchodu s oděvy, když mi něco sepnulo v hlavě (cink!) – to koleno je ještě v práci v ledničce. Odbyla jsem si svůj první výbuch smíchu na ulici a utíkala zpátky.

Na druhý pokus jsem úspěšně dorazila až domů. Po vyzutí z kozaček mě smích přepadl podruhé – do kozaček nosím na punčocháče ještě ponožky, aby mi nebyla zima. Ty ponožky zůstaly pochopitelně v práci rozložené na bedně počítače a já si vůbec nevšimla, jak mi kozačky plandají. Uvařila jsem si výbornou česnečku a s nohama na stole si ji vychutnávala. Při poslední lžičce zase (cink!) a záchvat smíchu. Právě jsem si vzpomněla na ten speciálně koupený sýr.

Rozhodla jsem se, že ten den už se nebudu pouštět do nějakých větších akcí. Zapnula jsem počítač, podívala se, co nového ve světě internetu, nasadila si do uší sluchátka… a chopila se knížky, kterou jsem další dvě hodiny spokojeně četla u zapnutého stroje a s tichými sluchátky v uších. (Cink!) už se ani nekonalo, prostě mě přistihl manžel a upozornil, že jsem zase úplně mimo.

1

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Budete-li nadále prohlížet náš web, předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.   V pořádku,