Těhotenské zápisky

S outěžkem na dovolené

Když jsme s manželem začali "pracovat" na dítěti, jednoho dne mě přepadl sice absurdní, ale o to neodbytnější pocit - že s dítětem končí život.

2 min na čtení

Autor:


0

A pocítila jsem nepřekonatelnou potřebu ještě si něco užít. Jsme s mužem oba celkem akční, tak mi pochopitelně hned přišla na mysl "poslední pořádná dovolená". Manžel nebyl zásadně proti, takže než jsem se z toho návalu emocí vzpamatovala, měla jsem naplánované, objednané i zaplacené dva týdny plné poznávání, sportu, adrenalinu a zážitků.

A pak se ve mně začal probouzet rozum. Co když už budu za ty dva měsíce těhotná? Co když to budu snášet špatně, bude mi zle, budu unavená, všechno mě bude bolet? Samozřejmě se všechny obavy splnily do puntíku, ale dovolená byla zajištěná, tak se prostě jelo. Jen pro představu, za dobu zatmění mozku jsem  stihla naplánovat: 5 přejezdů autem v celkové délce zhruba 1 200 km přes tři česká pohoří, 5 desetikilometrových a 2 patnáctikilometrové túry, sjezd části Sázavy na kánoi, celodenní horský výlet na koloběžkách, dvě návštěvy sauny, tři luxusní večeře, účast na svatební hostině, několik přesunů lanovkou nebo autobusem, tři hrady a tři rozhledny.

Kdo nezažil, nepochopí. Vlastně ani já moc nechápu, co mi to sedlo na mozek. Nicméně dovolená se vydařila a plán jsme splnili nejméně na 90%. Sice se obávám, že už nikdy nepozřu steak z mladého býka a několik dalších vybraných pochutin, a když jsem se později svého doktora ptala na navštěvování sauny v těhotenství, málem mě za ten nápad rozkouskoval. Samozřejmě jsem se na to ptala až po dovolené. Nechápu, proč ještě někdo nesepsal nějaký seznam, co by těhotná opravdu, ale opravdu dělat neměla. Když jsem se pokusila vyhledávat na internetu, vyšlo mi, že nejlepší by bylo zavřít se do výběhu o velikosti zhruba 2x2 metry a maximálně třikrát denně opatrně přejít z jedné strany na druhou. Tak jsem se rozhodla řídit podle svých pocitů.

A minimálně v jedné věci se to vyplatilo. Zjistila jsem, že mi dělá neuvěřitelně dobře pohyb. Na dlouhých túrách mi bylo doslova do zpěvu, sportovní aktivity mě nabíjely energií a další činnosti dobrou náladou. Co už bylo moc, na to mě spolehlivě upozornilo píchání nebo pobolívání břicha a tuto činnost už jsem neopakovala. Hlas těla se mi ozýval spolehlivě, to matka příroda zařídila skvěle.

Jakmile jsme se vrátili z výletu, většinou jsem padla do postele a spala s menšími přestávkami až do rána. Tak jsem se prospala a prochodila celou dovolenou. Rozhodně si nemyslím, že by těhotná měla sedět doma na zadku. Stačí naslouchat svému tělu a panicky se všeho nebát. Pak si i "s outěžkem" můžete užít skvělou, i když malinko omezenou dovolenou.

0

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Budete-li nadále prohlížet náš web, předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.   V pořádku,